III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 10.12.2025 08:30 do: 10.12.2025 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2160/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. dubna 2025, č. j. 16 Co 24/2025-230, a rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 21. listopadu 2024, č. j. 0 P 25/2022-188
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu, právo rodiče na rodinný život a na péči o děti a jejich výchovu
Označení navrhovatelů: M. M., zast. Mgr. Vladimírem Kyrychem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Návrhem podaným k okresnímu soudu v březnu 2024, se otec domáhal rozšíření styku s nezletilou, který byl naposledy stanoven na konci roku 2021, tedy v době, kdy byly nezletilé dva roky. Matka (nyní vedlejší účastnice) s návrhem otce souhlasila v tom smyslu, že styk má být rozšířen, nicméně nesouhlasila s otcem navrhovaným rozsahem. Okresní soud konstatoval, že stávající poměry novou úpravu styku vyžadují. Rodiče nejsou schopni konstruktivní komunikace o oboustranně přijatelné podobě styku. Pro rozšíření styku shledal podmínky, neboť nezletilá má dle opatrovníka pozitivní vazbu k oběma rodičům. Okresní soud tedy styk rozšířil, ale ne tolik, jak stěžovatel navrhoval. Matka proti rozsudku okresního soudu odvolání nepodala, otec se odvolal. Krajský soud prvostupňový rozsudek změnil, ale tak, že styk o prázdninách a svátcích sice rozšířil, ale běžný styk oproti okresnímu soudu ještě zúžil.
Stěžovatel namítá, že stanovením užšího rozsahu styku, aniž by pro takové rozhodnutí byly dány objektivní důvody, bylo porušeno jeho základní právo na rodinný život a právo na péči o děti a jejich výchovu. Stěžovatel má s dcerou hezký vztah a byly splněny podmínky pro rozšíření styku.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 10.12.2025 13:40 do: 10.12.2025 13:59
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1422/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Dita Řepková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Řízení o ústavní stížnosti
Stručná charakteristika: Náhrada škody
Označení navrhovatelů: A. B., zast. Mgr. Markétou Chudáčkovou, advokátkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Napadená rozhodnutí se týkají stěžovatelovy žaloby proti vedlejší účastnici (Ministerstvu spravedlnosti) o náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, k jehož vydání mělo dojít v řízení o návrhu stěžovatelova nezletilého syna na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí. Došlo k tomu, že mezi stěžovatelem, jeho manželkou a syny vznikl konflikt, podle soudů se mělo jednat o intenzivnější slovní rozepři doprovázenou fyzickým kontaktem. V reakci na tento konflikt přivolala manželka stěžovatele policii. Nejstarší syn, zastoupen matkou, následně podal návrh na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí, kterému okresní soud vyhověl. Za navrhovatelku označil stěžovatelovu manželku a stěžovatele za odpůrce. Předběžným opatřením uložil stěžovateli povinnost zdržet se vstupu do jejich společného obydlí a zdržet se setkávání se syny a manželkou. Na základě dostupných informací bylo podle soudu možné dospět k závěru, že stěžovatel se na manželce a synech dopouští domácího násilí ve formě psychického týrání, uráží a ponižuje je, je vůči nim vulgární a autoritativní. K odvolání stěžovatele krajský soud rozhodnutí okresního soudu zrušil a zastavil a změnil je tak, že se návrh na vydání předběžného opatření zamítá. Dle krajského soudu nebyla navrhovatelkou stěžovatelova manželka, nýbrž pouze nejstarší syn, jenž byl zastoupen matkou. Matku a dva mladší syny nepovažoval krajský soud za navrhovatele ani účastníky, pročež řízení ve vztahu k nim zastavil. Dále dospěl k závěru, že negativní chování stěžovatele mělo i podle nejstaršího syna směřovat pouze proti mladším bratrům a event. matce, nikoli proti němu samotnému. V reakci na to podal stěžovatel žalobu, kterou se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím okresního soudu, ve výši 900 000 Kč a náhrady škody ve výši 17 875 Kč. Obvodní soud napadeným rozsudkem rozhodl tak, že žalovanému ministerstvu uložil povinnost zaplatit stěžovateli 44 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy, jinak žalobu zamítl. Konstatoval, že je splněna podmínka nezákonného rozhodnutí i vzniku újmy, avšak příčinná souvislost mezi nimi je dána pouze částečně. Odvolací soud se vesměs ztotožnil se závěry prvostupňového soudu. Nejvyšší soud rozhodl napadeným usnesením tak, že dovolání odmítl.
Stěžovatel tvrdí, že soudy nedostatečně odůvodnily svá rozhodnutí, postupovaly formalisticky, stranily státu a ve své podstatě se snažily zbavit stát odpovědnosti za vydání nezákonného rozhodnutí. Soudy navíc založily svá rozhodnutí na nepřiléhavé a neaplikovatelné judikatuře, která byla původně vydána na základě zcela odlišných skutkových okolností a pro zcela jiný typ řízení. Tím porušily stěžovatelovo právo na spravedlivý proces.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 10.12.2025 14:00 do: 10.12.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2949/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Josef Baxa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023 č. j. 25 Cdo 3700/2022 744, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 9. 2022 č. j. 26 Co 287/2021 713 a rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 26. 7. 2021 č. j. 10 C 179/2018-547
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: A. B., zast. JUDr. Miroslavem Koreckým, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Poté, co se stěžovatelka v sebevražedném úmyslu předávkovala lékem, který dlouhodobě užívala kvůli svému duševnímu onemocnění, ji vedlejší účastnice hospitalizovala na interním oddělení své nemocnice. Zde se stěžovatelka třetí den dobrovolné hospitalizace znovu pokusila o sebevraždu tak, že vyskočila z okna na chodbě oddělení. Pád přežila, ale utrpěla závažná zranění. Následně se stěžovatelka domáhala na vedlejší účastnici náhrady nemajetkové újmy, neboť podle ní vedlejší účastnice při její hospitalizaci pochybila. Obecné soudy ale její žalobě nevyhověly. Vedlejší účastnice podle nich nemohla předvídat, že se stěžovatelka znovu pokusí o sebevraždu, a navíc na stav stěžovatelky dostatečně reagovala tím, že nad ní vykonávala zvýšený dohled.
Rozhodnutí obecných soudů stěžovatelka napadla ústavní stížností, v níž tvrdí, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její základní právo na soudní ochranu. Porušení svých práv spatřuje předně v tom, že okresní soud při objasňování skutkových otázek vycházel pouze z některých důkazů, konkrétně znaleckého posudku nemocnice, zatímco k jiným důkazům dostatečně nepřihlédnul.
Ústavní soud se zabývá tím, zda byly respektovány pozitivní závazky plynoucí z práva na život, zda vedlejší účastnice věděla nebo měla vědět o skutečném a bezprostředním riziku, že se stěžovatelka pokusí o sebevraždu, a zda přijala rozumná opatření, aby takovému pokusu předešla.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 10.12.2025 14:00 do: 10.12.2025 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2438/24
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Afs 62/2023-54 ze dne 27. 6. 2024, rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 75/2019-110 ze dne 12. 4. 2023
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: P. J. - MONT, spol. s r.o.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelce byla finančním úřadem několika dodatečnými platebními výměry doměřena daň z přidané hodnoty a penále, a to za některá zdaňovací období od ledna 2013 do června 2014. Vedlejší účastník řízení jako druhostupňový orgán projednal její odvolání proti dodatečným platebním výměrům a rozhodl tak, že některé změnil, proti ostatním odvolání zamítl a potvrdil je. Proti rozhodnutí vedlejšího účastníka podala stěžovatelka žalobu ke krajskému soudu, který jí svým prvním rozhodnutím. Podle krajského soudu správce daně stanovil stěžovatelce daň vědomě nesprávně. Ke kasační stížnosti vedlejšího účastníka však první rozsudek krajského soudu zrušil Nejvyšší správní soud, který dospěl k závěru, že krajský soud vyložil argumentaci uvedenou v žalobě „daleko za rámec jejího gramatického vyjádření“, v čemž spatřoval důvod nezákonnosti rozsudku. Krajský soud druhým, nyní napadeným rozsudkem žalobu zamítl. Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky též zamítl.
V postupu Nejvyššího správního soudu stěžovatelka spatřuje odepření práva na soudní ochranu, v důsledku dopadající na ochranu vlastnického práva, a narušení důstojnosti soudcovské funkce, jehož se měl dopustit soudce zpravodaj druhého rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 10.12.2025 14:30 do: 10.12.2025 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2675/25
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 2. září 2025 č. j. 13 T 60/2025-242
Stručná charakteristika: právo na přístup k soudu
Označení navrhovatelů: A. B., zastoupena Mgr. Petrem Šmídem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Trestním příkazem byl obviněný uznán vinným přečiny ohrožování výchovy dítěte a krádeže, kterých se dopustil tím, že v průběhu zimy v domě, kde bydlely i jeho dvě nezletilé děti, opakovaně otevíral okna, bezdůvodně a nepřiměřeně v domě větral, vypínal jističe od domu, v důsledku čehož nebylo zajištěno dostatečné množství teplé užitkové vody a docházelo i k odpojení elektrických topných žebříků, a tedy celkově v tomto období k nedostatečnému vytápění v domě, když teplota v domě se pohybovala kolem 9 °C, dále vzal svému nezletilému synovi jeho pracovní notebook, který používal ke školní výuce, odvezl synovi teplejší peřinu, základní vybavení domácnosti (kuchyňský stůl, židle, nádobí a příbory), následně v době, kdy již se stěžovatelkou nevedli společnou domácnost, odvážel z domu jídlo, toaletní potřeby a podobně. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců. Současně mu byla uložena povinnost zaplatit stěžovatelce coby poškozené nemajetkovou újmu ve výši 20 000 Kč. K odporu obviněného byl uvedený trestní příkaz zrušen a ve věci bylo nařízeno hlavní líčení, na kterém okresní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka není poškozenou, neboť trestnou činností obviněného byla způsobena škoda pouze jejím dětem, nikoli jí. Proti tomu podala stěžovatelka námitky. Následně okresní soud rozhodl, že stěžovatelka se nepřipouští jako poškozená k hlavnímu líčení.
Stěžovatelka označuje napadené usnesení za překvapivé a nezákonné. Má za to, že okresní soud nijak nezdůvodnil, co ho k takové změně vedlo, když ji v minulosti za poškozenou považoval a dokonce jí přiznal trestním příkazem nárok na náhradu škody. Poukazuje na to, že jednáním obviněného jí jednak byla způsobena nemajetková újma (byla jí zima, měla hlad, nemohla se umýt ani vyprat prádlo, měla strach, stres a frustraci) i majetková újma (vedlejší účastník odvážel z domu jídlo i toaletní potřeby, které nakupovala výhradně pro sebe a děti), jednak se jí dotklo jeho jednání nepřímo tím, že způsobil újmu jejím dětem (citová újma, stres, duševní útrapy). Je proto přesvědčena, že jí přísluší vedle osoby přímo postižené též postavení tzv. sekundární oběti.