III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 19.12.2023 11:00 do: 19.12.2023 11:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2040/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti výroku II. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 2022, č. j. 7 Cmo 252/2021-583.
Stručná charakteristika: náklady řízení
Označení navrhovatelů: S. M.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Krajský soud usnesením určil, že dodatek ke smlouvě o převodu obchodního podílu dané obchodní společnosti, uzavřené mezi stěžovatelem a zesnulým společníkem obchodní společnosti, je neplatný. Soud tak rozhodl o návrhu vedlejší účastnice, která tvrdila, že byla manželkou zesnulého, a že na základě jeho závěti je jeho dědičkou. Zesnulý manžel se z titulu společníka rozhodl převést svůj 50% obchodní podíl na stěžovatele (syn vedlejší účastnice), a to za dohodnutou cenu ve výši 5 mil. Kč. Pět dní před smrtí, kdy již byl společník obchodní společnosti ve vážném zdravotním stavu, však podepsal uvedený dodatek, jímž byla změněna cena za převod podílu na částku 340 000 Kč. Vedlejší účastnici se sice podle krajského soudu nepodařilo prokázat, že by její posléze zesnulý manžel nebyl uvedeného podpisu dodatku ze zdravotního hlediska schopen, nicméně shledal dodatek ke smlouvě relativně neplatným právním jednáním pro absenci souhlasu vedlejší účastnice. K odvolání stěžovatele vrchní soud ústavní stížností napadeným usnesením změnil rozhodnutí krajského soudu tak, že návrh vedlejší účastnice na určení neplatnosti předmětného dodatku zamítl. Napadeným výrokem II vrchní soud uložil vedlejší účastnici povinnost zaplatit stěžovateli na náhradě nákladů řízení 107 078,36 Kč.
Stěžovatel uvádí, že vrchní soud postupoval nesprávně, určil-li výši mimosmluvní odměny podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu. Ústavní stížností se proto domáhá zrušení výroku II usnesení vrchního soudu s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho základní práva zaručená čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 19.12.2023 14:30 do: 19.12.2023 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3584/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2022 č. j. 3 Tdo 345/2022-6271, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. října 2021 č. j. 2 To 72/2021-5821 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2020 č. j. 40 T 4/2015-5281
Stručná charakteristika: osobní svoboda
Označení navrhovatelů: D. E.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl rozsudkem krajského soudu zproštěn obžaloby. Vrchní soud na základě odvolání státního zástupce uvedený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil krajskému soudu k novému projednání a rozhodnutí. Krajský soud následně uznal stěžovatele vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let, dále k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních společností a družstev a ve výkonu prokury na dobu pěti let a k peněžitému trestu v celkové výměře 2 000 000 Kč. Uvedeného zločinu se dopustil tím, že společně s dalším obžalovaným podepsal (jako předseda představenstva obchodní společnosti) nepravdivý předávací protokol, který potvrzoval předání podstatné části díla umožňující bezpečný provoz fotovoltaické elektrárny, přestože věděl, že ta není dokončena ani zčásti a že předávací protokol bude podkladem pro vydání licence Energetickým regulačním úřadem. Na základě odvolání vrchní soud zrušil rozsudek krajského soudu a napadeným rozsudkem uložil stěžovateli nově trest odnětí svobody na pět let a šest měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Nejvyšší soud napadeným usnesením dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné odmítl.
Stěžovatel mj. namítá, že jej krajský soud napadeným rozsudkem odsoudil na základě stejných důkazů, ze kterých předtím vycházel při svém zprošťujícím rozsudku. Ústavní stížností se domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 36 odst. 1, 2 a 4, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 1 a 2 Listiny, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 protokolu č. 7 k Úmluvě.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 19.12.2023 15:00 do: 19.12.2023 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1467/22
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti výrokům III, IV a VI rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. února 2022 č. j. 25 Co 181, 389/2022-268
Eventuální akcesorické návrhy: návrh na zrušení § 10 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: S. Y. S. Al-A.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka se žalobou domáhala vůči vedlejšímu účastníkovi přiznání nároku na placení nákladů na vedení společné domácnosti. Spolu se žalobou stěžovatelka podala návrh na vydání předběžného opatření, který obvodní soud zamítl. Žalobě obvodní soud částečně vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl (výrok III). Dále rozhodl, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů nepřiznává (výrok IV). Proti výrokům III a IV podala stěžovatelka odvolání. Městský soud nejprve vrátil spis bez věcného vyřízení obvodnímu soudu, jelikož nesdílel jeho názor, že se na stěžovatelku vztahuje osvobození od soudního poplatku. Ten pak vydal doplňující usnesení, jímž stěžovatelce uložil uhradit soudní poplatek za žalobu a za návrh na vydání předběžného opatření. Následujícím usnesením obvodní soud stěžovatelku od soudních poplatků zcela osvobodil. Městský soud však toto osvobození stěžovatelce zpětně odňal. Současně s tím změnil rozsudek obvodního soudu tak, že se žaloba zamítá. Napadeným výrokem III potvrdil rozhodnutí obvodního soudu, jímž byla stěžovatelka vyzvána k zaplacení soudního poplatku. Napadeným výrokem IV uložil stěžovatelce uhradit soudní poplatek za odvolání ve výši 15 000 Kč a napadeným výrokem VI městský soud uložil stěžovatelce zaplatit vedlejšímu účastníkovi 137 932 Kč na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Městský soud to odůvodnil tím, že stěžovatelka nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků jednak proto, že ve společném jmění manželů s vedlejším účastníkem má mimo jiné sedm bytových jednotek, a rovněž proto, že se na stěžovatelčinu věc vztahuje § 10 zákona o mezinárodním právu soukromém.
Výrokům o soudních poplatcích stěžovatelka vytýká, že jí bylo odňato osvobození kvůli použití § 10 zákona o mezinárodním právu soukromém. Fakticky tedy měla horší postavení než jiní účastníci řízení před českými soudy, neboť je cizinka. Výroku o nákladech řízení vytýká, že městský soud nepřihlédl k jejím majetkovým a sociálním poměrům a uložil jí náhradu nákladů, která představuje čtrnáctinásobek jejího měsíčního výdělku. Ústavní stížností se domáhá zrušení uvedených výroků městského soudu s tvrzením, že jimi byla porušena její práva podle čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1, čl. 4 a čl. 95 odst. 1 Ústavy. Stěžovatelka s ústavní stížností spojila návrh na zrušení § 10 zákona o mezinárodním právu soukromém.
IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.12.2023 08:30 do: 20.12.2023 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 205/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2022, č. j. 21 Co 336/2022-66
Stručná charakteristika: právo stěžovatele na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: V. W., zastoupený JUDr. Beátou Kolcunovou, advokátkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozsudkem obvodního soudu bylo sníženo výživné stěžovatele (otce) k nezletilému vedlejšímu účastníkovi na částku 7 000 Kč měsíčně. Výživné bylo naposledy stanoveno rozhodnutím Nejvyššího soudu státu Kalifornie, jež bylo uznáno rozsudkem obvodního soudu, částkou 923 USD měsíčně. Stěžovatel v návrhu na snížení výživného uvedl, že s matkou a nezletilým žili dlouhodobě ve Spojených státech amerických, matka se s nezletilým vrátila do České republiky, následně tak učinil i stěžovatel. Zde však není schopen platit výživné ve výši stanovené v USA podle jeho tamních příjmů, neboť těch již nedosahuje. Je zaměstnán pouze brigádně a jsou proti němu vedena exekuční řízení. K odvolání matky městský soud napadeným rozsudkem změnil rozsudek obvodního soudu tak, že výživné změnil na částku 12 000 Kč.
Stěžovatel spatřuje porušení ústavně zaručených práv, zejména práva na spravedlivý proces, na nerušený výkon rodičovských práv a práva nebýt vázán povinnostmi, které zákon neukládá, v postupu a rozhodnutí městského soudu, který podstatně zvýšil výživné, aniž by pro takové rozhodnutí uvedl dostatečné důvody.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.12.2023 09:00 do: 20.12.2023 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 38/23
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Návrh na zrušení § 2 odst. 2 písm. e) a § 18a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících.
Stručná charakteristika: postavení školských logopedů
Označení navrhovatelů: Senátoři Parlamentu ČR
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Skupina 20 senátorů (navrhovatelka) se domáhá zrušení výše uvedeného ustanovení, kterým byl zaveden institut tzv. školského logopeda. Navrhovatelka tvrdí, že praxe, kterou napadená ustanovení zakládají, porušuje lidská práva zakotvená v čl. 1, 4 a 31 Listiny a v čl. 1, 3 a 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně.
Navrhovatelka uvádí, že logopedie je v civilizovaných zemích a na základě již obecně uznávaných medicínských poznatků ryze zdravotnickým oborem. Podle právní úpravy platné a účinné v době podání tohoto návrhu tomu tak bylo i v České republice. Logopedie je oborem nedělitelným a jediným, a proto zavedení institutu tzv. školského logopeda (jako institutu nemedicínského) je pro obor logopedie zavádějící a s ohledem na jeho povahu i zdraví ohrožující. Dle nejnovějších vědeckých poznatků totiž tvoří obecné artikulační vady pouze cca 10 % logopedických vad, většina dalších je řazena pod tzv. neurovývojové poruchy, poruchy s genetickým základem apod.
Skupina senátorů dále poukazuje na rozdíl ve vzdělávání klinických a školských logopedů a zdůrazňuje, že byť vychází ze stejného vzdělávacího základu, na vzdělání klinického logopeda jsou kladeny nesrovnatelně vyšší nároky (odborná praxe, specializovaný výcvik, stáže, atestační zkouška, další povinná praxe). Napadená zákonná ustanovení však legalizují dlouhodobě tolerovanou praxi speciálních pedagogů provozujících logopedické poradny, zaměřenou téměř výlučně právě na léčení logopedických vad. Umožňují tak, aby zdravotnický obor vykonával absolvent pouze magisterského pedagogického programu, a to bezprostředně po ukončení pedagogického studia.
Dle navrhovatelky je napadené ustanovení v rozporu i s § 23 zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Citované ustanovení upravuje odbornou způsobilost k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví. Již ze samotného označení tohoto zákona podle navrhovatelky jednoznačně vyplývá, že logopedie je zdravotnickým povoláním.
Navrhovatelka shrnuje, že ačkoliv zákonná úprava, která navazuje na Listinu a Úmluvu, zcela jednoznačně ukládá, že logopedické výkony, resp. logopedickou péči, lze provádět pouze za podmínek a způsobem, jenž je vymezen v příslušných ustanoveních zákona o zdravotních službách a zákona o nelékařských zdravotních povoláních, dochází zavedením institutu „školského logopeda“ napadenými ustanoveními k legitimizaci dosud zjevně protiprávního stavu, neboť umožňuje provádět jednotlivé výkony logopedické péče jinak podléhající výše uvedeným omezením mimo tyto právním režimem stanovené profesní povinnosti a standardy a fakticky svěřuje zdravotní výkony pedagogům, tzn. nikoliv zdravotníkům, a navíc za úplatu.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.12.2023 14:00 do: 20.12.2023 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 396/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů: M. F., zastoupený Mgr. Markem Šimákem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl uznán vinným ze spáchání trestného činu. Obvodní soud poté usnesením uložil stěžovateli povinnost společně a nerozdílně s vedlejším účastníkem 1) uhradit poškozenému vedlejšímu účastníkovi 2) náhradu nákladů spojených s uplatněním náhrady škody a nemajetkové újmy zmocněncem ve výši 125 102 Kč. Stěžovatel podal proti tomuto usnesení stížnost, kterou městský soud napadeným usnesením odmítl jako opožděnou. V odůvodnění uvedl, že stěžovateli bylo usnesení obvodního soudu doručeno do vlastních rukou dne 7. 10. 2022. Současně konstatoval, že lhůtu pro podání stížnosti nelze v tomto případě počítat až od doručení usnesení obvodního soudu obhájci, neboť podle trestního řádu zaniká zmocnění obhájce skončením trestního stíhání.
Stěžovatel má za to, že městský soud tím, že odmítl jeho stížnost jako opožděnou, porušil jeho ústavně zaručené právo na přístup k soudu. Stěžovatel uvádí, že mu dotčené usnesení obvodního soudu bylo doručeno na adresu bydliště jeho rodičů, kde se již několik měsíců nezdržoval, ani zde neměl trvalý pobyt. Stěžovatel má dále za to, že usnesení, které mělo být doručováno do vlastních rukou, převzal jeho otec bez jeho vědomí a souhlasu. Otec stěžovatele má shodné jméno i příjmení a byl v trestním řízení rovněž odsouzen. Stěžovatel se tedy o usnesení dozvěděl až dne 10. 10. 2022. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení uvedeného usnesení městského soudu s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu.