II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 27.02.2024 09:00 do: 27.02.2024 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2610/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2023, č. j. 10 Ads 130/2023-17.
Označení navrhovatelů: Mgr. K. M.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Krajský soud zamítl žalobu stěžovatelky, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, věcně se týkající nepřiznání nároku na výplatu nemocenského od 1. 1. 2020 při její dočasné pracovní neschopnosti, vzniklé dne 13. 11. 2018. Navazující kasační stížnost Nejvyšší správní soud odmítl, neboť stěžovatelka přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě nedoplnila důvody kasační stížnosti.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že Nejvyšší správní soud rozhodl v rozporu se skutečností, neboť stěžovatelka doplnění kasační stížnosti řádně doručila. Uvádí, že Nejvyšší správní soud je povinen zajistit i příjem podání, která jsou mu doručena elektronickou poštou, a to na zveřejněnou adresu podatelny. Skutečnost, že Nejvyšší správní soud řádně doručené podání stěžovatelky, ať už z jakýchkoliv důvodů, ignoroval, nemůže být důvodem, aby stěžovatelce bylo upřeno právo na soudní ochranu. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu, neboť tvrdí, že jím porušil její základní právo na soudní ochranu.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 27.02.2024 09:30 do: 27.02.2024 10:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2489/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2023, č. j. 1 As 74/2023-30.
Označení navrhovatelů: PHARMAWEX s. r. o.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Krajský soud zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí České obchodní inspekce, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí inspektorátu České obchodní inspekce jako povinného subjektu o odmítnutí žádosti stěžovatelky o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Navazující kasační stížnost stěžovatelky Nejvyšší správní soud odmítl, neboť stěžovatelka přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě nedoplnila důvody kasační stížnosti.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že doplnění kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu řádně doručila. Tuto skutečnost dokládá náhledem e-mailu, který byl se zaručeným elektronickým podpisem právního zástupce stěžovatelky spolu s doplněním kasační stížnosti odeslán na adresu elektronické podatelny Nejvyššího správního soudu. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu, neboť tvrdí, že jím porušil její základní právo na přístup k soudu.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.02.2024 09:00 do: 28.02.2024 09:15
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 49/23
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Návrh na zrušení nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád, ze dne 30. 5. 2013
Stručná charakteristika: Tržní řád obce Velké Hostěrádky
Označení navrhovatelů: Krajský úřad Jihomoravského kraje
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje (navrhovatel) se domáhá zrušení nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád. Navrhovatel namítá rozpor napadeného nařízení s § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovatel uvádí, že vymezení místa pro nabídku a prodej zboží a pro nabídku a poskytování služeb je obligatorní náležitostí tržního řádu. Prodejní místo musí být v tržním řádu vždy upraveno, výslovně a jednoznačně vymezeno, například přesným popisem (s uvedením parcelního čísla) či grafickým vyznačením v katastrální mapě. Napadené nařízení ve svém čl. 2 odst. 1 prodejní místo nevymezuje či jej vymezuje neurčitě a příliš obecně. Adresátům tržního řádu není zřejmé, na jaké části veřejného prostranství se prodejní místo nachází. Toto ustanovení je dle navrhovatele též nad rámec zákonného zmocnění, neboť obec nemůže v tržním řádu stanovit, že prodej zboží a poskytování služeb na místě k tomu určeném podléhá povolovacímu režimu a jeho využití vázat na získání povolení vydaného obecním úřadem. Ustanovení čl. 6 napadeného nařízení, které upravuje, na co se tržní řád nevztahuje je podle navrhovatele diskriminační a nezákonné, neboť zvýhodňuje místní spolky oproti jiným subjektům. Toto ustanovení je dle navrhovatele navíc v rozporu se zákonem, jelikož tržní řád může upravovat pouze prodej zboží a poskytování služeb, na které se vztahuje živnostenský zákon.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.02.2024 09:20 do: 28.02.2024 09:50
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 26/22
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: návrh Ministerstva vnitra na zrušení čl. 5 odst. 2 obecně závazné vyhlášky obce Číměř č. 3/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2022
Stručná charakteristika: právo na územní samosprávu, místní záležitosti veřejného pořádku, ukládání daní a poplatků
Označení navrhovatelů: obec Číměř, zastoupena JUDr. Michalem Stachem, advokátem
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Ministerstvo vnitra (navrhovatel) se domáhá zrušení čl. 5 odst. 2 obecně závazné vyhlášky obce Číměř č. 3/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, ve znění obecně závazné vyhlášky obce Číměř č. 1/2022, pro tvrzený rozpor s čl. 1 větou první Listiny základních práv a svobod a § 10e zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Obec Číměř napadenou vyhláškou s účinností od 1. 1. 2022 zavedla místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, a to tak, že určila sazbu poplatku ve výši a) 500 Kč pro fyzickou osobu přihlášenou v obci a b) 700 Kč pro vlastníka nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům, stavby pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba.
Podle navrhovatele zneužila obec svou pravomoc nepřípustným rozlišováním mezi poplatníky poplatku za komunální odpad z titulu přihlášení k trvalému pobytu v obci a vlastnictví nemovité věci. Obchází tak konstrukci poplatku vymezenou v § 10e zákona o místních poplatcích. Ten sice rozlišuje dvě kategorie poplatníků, avšak s ohledem na vymezení předmětu poplatku je staví na stejnou úroveň a zachází s nimi zásadně stejnou měrou. Nejde přitom o dva různé poplatky, nýbrž jeden, k němuž poplatková povinnost vzniká ze dvou důvodů. Legitimní a racionální důvody pro stanovení odlišné sazby poplatku by mohly podle navrhovatele spočívat pouze ve specifických okolnostech, které nemohl zákonodárce v obecné úpravě zohlednit. Takové důvody pro rozdíl v sazbě právě ve výši 200 Kč obec neuvedla a v praxi si je lze obtížně představit.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.02.2024 13:30 do: 28.02.2024 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1858/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 49 Co 149/2022-365 ze dne 24. 4. 2023 a rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 129 Nc 3152/2021-84 ze dne 8. 6. 2022
Stručná charakteristika: Zjištění biologického otcovství prostřednictvím testu DNA
Označení navrhovatelů: K. K., zást. Mgr. Monika Coufalová, advokátka
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Vedlejší účastníci (matka a její manžel) se seznámili v zahraničí a od roku 2017 spolu žijí jako manželé. Na podzim roku 2020 se matce narodil syn (nezletilý stěžovatel); jako otec dítěte byl zaevidován matčin manžel. Rodiče spolu mají další dvě děti narozené v letech 2018 a 2022 a žijí v České republice. Matka v minulosti pracovala v zahraničí, kde se seznámila se stěžovatelem, se kterým spolu měli partnerský vztah. Po rozchodu spolu občas komunikovali a osobně se znovu viděli v zahraničí v roce 2019. Stěžovatel v řízení u obecných soudů požadoval, aby určily, že je příbuzným nezletilého stěžovatele; konkrétně navrhoval provedení testu DNA, aby bylo zjištěno, zda je jeho biologickým otcem. Obecné soudy měly v případě pozitivního výsledku upravit styk stěžovatele s dítětem v rozsahu jednoho týdne za čtvrt roku (přes den bez přespání). Stěžovatel svůj návrh odůvodnil následovně: Matka na jaře 2020 stěžovateli oznámila, že je těhotná; dále mu sdělila, že dítě pravděpodobně počal on, že se bude rozvádět a dítě dá k adopci. Stěžovatel se domnívá, že je biologickým otcem dítěte, přestože si je vědom, že dítě má právního otce a že se nemůže domáhat určení otcovství, je však legitimován k podání žaloby na určení příbuzenství. Cílem stěžovatele není rozbít rodinu; plně respektuje, že v roli otce vystupuje manžel matky, pouze chce mít možnost pravidelně se se svým biologickým potomkem stýkat a podílet se finančně na jeho výživě. Stěžovatel bydlí v zahraničí, matku v Česku nikdy nenavštívil a dítě nikdy neviděl. Městský soud žalobu stěžovatele zamítl. Dospěl k závěru, že vyrůstá-li nyní nezletilý v harmonické rodině se svými rodiči a sourozenci, se stěžovatelem se nikdy neviděl a nemá s ním vybudovaný žádný vztah, není v jeho nejlepším zájmu, aby bylo zpochybňováno otcovství manžela matky, proto ani nedoplnil dokazování prostřednictvím DNA testu. Krajský soud toto rozhodnutí potvrdil jako věcně správné.
Stěžovatelé se domáhají zrušení výše uvedených rozsudků, tvrdí, že soudy porušily jejich právo na respektování soukromého a rodinného života ve spojení s právem na spravedlivý proces. Klíčová otázka v projednávané věci je následující: Je v nejlepším zájmu tříletého dítěte, které žije ve fungující rodině s matkou, právním otcem a sourozenci, aby soudy nyní prostřednictvím DNA testu zjistily, zda je jeho biologickým otcem cizí muž, a případně upravily jejich styk?
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.02.2024 14:00 do: 28.02.2024 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1578/21
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudkům
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, Právo vlastnit majetek, nabývání majetku
Označení navrhovatelů: A. K. a M. D., oba zastoupeni Mgr. Petrem Němcem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelé (každý zvlášť) podepsali s vedlejší účastnicí smlouvy o revolvingovém úvěru a zároveň i rozhodčí smlouvy, v nichž bylo ujednáno, že případné spory ze smlouvy budou rozhodovány v rozhodčím řízení. Ve smlouvách o úvěrech byl mj. ujednán poplatek za půjčení jistiny, výše úroku a bylo stanoveno, že v případě prodlení s úhradou dvou splátek dle aktuálního splátkového kalendáře se stávají automaticky okamžitě splatnými všechny doposud nesplatné závazky. Vedlejší účastnice rovněž měla nárok na smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné částky, která byla splatná v den následující po vzniku této smluvní pokuty. Vedlejší účastnici mj. vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Oba stěžovatelé se následně dostali do finančních problémů a nemohli dále úvěry splácet. Následkem toho se dostali do prodlení a úvěry byly zesplatněny. Jelikož stěžovatelé neuhradili vyčíslený dluh, podala vedlejší účastnice návrhy na zahájení rozhodčího řízení. Rozhodce shledal oba návrhy důvodnými a uložil stěžovatelům povinnost uhradit vedlejší účastnici dané částky i s úroky, smluvní pokutou a náklady rozhodčího řízení. Následně vedlejší účastnice uplatnila rozhodčí nálezy jako exekuční tituly v exekucích nařízených usneseními obvodních soudů. Oba stěžovatelé navrhli zastavení a odklad exekuce, a to zejména z důvodu nemravnosti smluvních podmínek a neplatnosti rozhodčích smluv.
Exekuce obou stěžovatelů byly nakonec usneseními obvodních soudů přerušeny a stěžovatelům bylo uloženo, aby podali návrh na zrušení rozhodčích nálezů. Ty následně krajský soud zamítnul. Oba stěžovatelé podali odvolání k vrchnímu soudu, který rozsudky krajského soudu zčásti potvrdil a zčásti odvolání odmítl. Proti rozsudkům vrchního soudu podali stěžovatelé dovolání k Nejvyššímu soudu, který svými usneseními dovolání odmítl.
Ústavními stížnostmi, které Ústavní soud spojil ke společnému řízení, se stěžovatelé domáhají zrušení rozhodnutí obecných soudů. Tvrdí, že jimi byla porušena jejich ústavně zaručená práva na spravedlivý proces a na ochranu vlastnictví.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.02.2024 14:30 do: 28.02.2024 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1487/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Veronika Křesťanová Dr.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. května 2023 č. j. 21 Co 110/2021-1024, 21 Co 111/2021
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu, právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, právo na ochranu vlastnictví
Označení navrhovatelů: A. S.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka jakožto zletilá dcera vedlejšího účastníka se žalobou domáhala, aby otci byla uložena povinnost platit jí výživné. Obvodní soud rozsudkem uložil otci přispívat na výživu stěžovatelky částkou 10 000 Kč měsíčně (výrok I) a ve zbytku, co do částky 2 000 Kč, žalobu zamítl (výrok II). Zároveň uložil otci povinnost uhradit dlužné výživné v celkové výši 613 333 Kč (výrok III) a rozhodl o povinnosti otce zaplatit náhradu nákladů řízení. Obvodní soud shrnul, že stěžovatelka kontinuálně pokračovala ve studiu bez odchylky v zaměření od roku 2012 do 2020. Studium dvakrát ukončila pro nesplnění požadavků studijního a zkušebního řádu. Potřetí, v dubnu 2020, zanechala studia z finančních důvodů. Ve studiu pokračovala distančně na soukromé vysoké škole. Obvodní soud uzavřel, že stěžovatelka rozšiřovala možnosti svého uplatnění na trhu práce a odmítl argument otce o účelovosti studia. Shledal, že studijní neúspěchy a průtahy nelze klást za vinu výlučně stěžovatelce, nahlížel na ně v kontextu vyhrocených rodinných vztahů, které vyústily ve vynucené vystěhování stěžovatelky ze společné domácnosti, a z nich plynoucích soudních sporů, majících vliv na její psychický stav. K odvolání stěžovatelky i jejího otce městský soud změnil rozsudek obvodního soudu ve výrocích I a III tak, že žalobu zamítl i ve zbylém rozsahu, ve výroku II jej potvrdil a uložil stěžovatelce nahradit náklady řízení. Městský soud uzavřel, že stěžovatelce nárok na výživné nevznikl, neboť studium nepředstavovalo soustavnou a cílevědomou přípravu na budoucí povolání a v jeho průběhu se stěžovatelka byla schopna sama živit.
Rozsudek městského soudu napadla stěžovatelka ústavní stížností. Ústavní soud stížnosti vyhověl pro porušení práva na soudní ochranu a rozsudek městského soudu nálezem sp. zn. I. ÚS 3477/21 zrušil. Městský soud napadeným rozsudkem rozhodl o odvoláních znovu tak, že změnil rozsudek obvodního soudu ve výrocích I a III a žalobu zamítl i ve zbylém rozsahu a ve výroku II jej potvrdil. Uložil stěžovatelce i otci nahradit náklady řízení.
Stěžovatelka namítá neústavnost posouzení nároku na výživné a uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení otci. Ústavní stížností se domáhá zrušení rozsudku městského soudu, kterým mělo dle jejího tvrzení dojít k porušení jejího ústavně zaručeného práva na soudní a jinou právní ochranu.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.02.2024 14:30 do: 28.02.2024 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2748/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti výroku II. usnesení Městského soudu v Brně ze dne 14. června 2023, č. j. 1 Nt 20/2022-36
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: M. N., zast. JUDr. Hugem Hubeným, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka byla v roce 2005 uznána vinnou ze spáchání trestného činu podvodu, za což jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání 5,5 roku. Kromě uvedeného jednání soud ukládal trest rovněž za trestné činy krádeže a poškozování cizí věci, projednané jinými soudy. O necelé dva roky později požádala o podmíněné propuštění z výkonu trestu, svou žádost odůvodnila možností pečovat o své nezletilé děti. Soud žádosti vyhověl, stanovil stěžovatelce zkušební dobu v délce pěti let a uložil jí povinnost nahradit podle svých sil škodu, kterou trestným činem způsobila. V roce 2010 byla stěžovatelka uznána vinnou ze spáchání přečinu krádeže, za což ji soud odsoudil k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, a následně téhož roku za spáchání přečinu ohrožování výchovy dítěte k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců.
V roce 2011 obvodní soud rozhodl, že stěžovatelka vykoná zbytek trestu odnětí svobody v trvání 918 dnů, uloženého jí městským soudem v roce 2005 ve věci podvodu. K výkonu uvedeného trestu však nedošlo. Informace o jeho nařízení nebyla zaslána městskému soudu, který byl příslušný nařídit výkon trestu, a nebyla ani zaznamenána v rejstříku trestů. Stěžovatelka tedy nebyla vyzvána k nástupu výkonu trestu. V roce 2022 podala stěžovatelka žádost o zahlazení blíže nespecifikovaných odsouzení. Nahlédnutím do rejstříku trestů městský soud zjistil, že v dané věci není zaznamenán výkon trestu. Městský soud tedy zaslal stěžovatelce výzvu k nastoupení k trestu. Následně městský soud vydal usnesení, kterým zahladil odsouzení ze čtyř v usnesení vyjmenovaných rozhodnutí a dále zamítl zahlazení stěžovatelčina odsouzení z výše uvedeného rozsudku městského soudu. Uvedené odsouzení nelze podle městského soudu zahladit, neboť není splněna základní podmínka, kterou je výkon, prominutí nebo promlčení trestu. Ten stěžovatelka vykonává v současné době. Proti usnesení městského soudu podala stěžovatelka stížnost, kterou krajský soud napadeným usnesením zamítl.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů s tím, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv na osobní svobodu a na soudní ochranu.