Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.02.2015 14:00 do: 23.02.2015 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 19/14
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David, CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: návrh na zrušení § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a § 29 odst. 1 písm. f) zákona České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Označení navrhovatelů: L.C., Bc.A A.C., nezl. A.C., právně zastoupeni Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Stěžovatelé se v řízení o ústavní stížnosti domáhají zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2014 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2012. Spolu s ústavní stížností, v níž stěžovatelé brojili proti uložení pokut rodičům ve správním řízení za odmítnutí pravidelného očkování nezletilé, podali stěžovatelé z důvodu zásahu do základních práv a svobod návrh na zrušení ustanovení § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) zákona České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. I. senát Ústavního soudu řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů proti rozsudkům obecných soudů přerušil a návrh stěžovatelů na zrušení částí právních předpisů postoupil k rozhodnutí plénu Ústavního soudu.
V návrhu na zrušení právních norem stěžovatelé především namítají rozpor právní úpravy povinného očkování s čl. 4 Listiny základních práv a svobod a tvrdí, že Ústavní soud opakovaně ve své judikatuře vztahující se k oblasti zdravotní péče zdůraznil, že meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod upraveny pouze zákonem.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.02.2015 13:30 do: 24.02.2015 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 196/14
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Milada Tomková
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. října 2013 č. j. 15 Co 358/2013-259 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. srpna 2013 č. j. 48 C 337/96-252
Stručná charakteristika: odměna advokáta
Označení navrhovatelů: Mgr. Z. P.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Městský soud ústavní stížností napadeným usnesením přiznal ustanovenému zástupci žalobce, tj. stěžovateli, odměnu a náhradu hotových výdajů ve smyslu ustanovení § 140 odst. 2 občanského soudního řádu v celkové výši 10.080,- Kč. V odůvodnění soud uvedl, že vycházel z částky 28.000,- Kč, která byla žalována, tj. vycházel z částky bez příslušenství, které však bylo rovněž žalováno. Stěžovatel, jako ustanovený zástupce žalobce, měl učinit ve věci čtyři úkony právní služby dle § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Dále městský soud stěžovateli přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu. Krajský soud k odvolání stěžovatele usnesení městského soudu změnil tak, že stěžovateli přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 12.440,- Kč. V odůvodnění uvedl, že vyrovnání finančních závazků, plynoucích ze substituční plné moci je plně v jejich kompetenci, nikoliv v kompetenci soudu. Dále uvedl, že městský soud postupoval zcela správně, když nepřihlédl k příslušenství, neboť tak by mohl postupovat pouze v případě, pokud by příslušenství bylo požadováno jako samostatný nárok, což však v přezkoumávané věci nebylo. Krajský soud však stěžovateli navýšil odměnu a náhradu hotových výdajů za další dva účelně vykonané úkony právní služby.
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti tvrdí, že mu krajský soud v rozporu s blíže nespecifikovanou právní úpravou nepřiznal odměnu a hotové výlohy za všechny provedené úkony právní služby a odmítl mu taktéž přiznat odměnu a hotové výlohy za úkony poskytnuté v substituci předchozího ustanoveného advokáta. Stěžovatel dále uvádí, že se krajský soud nevypořádal s jeho odvolacími námitkami, své právní závěry řádně neodůvodnil a chybně jej poučil o přípustnosti dovolání. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho právo pokojně užívat majetek a právo na spravedlivý proces.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.02.2015 14:00 do: 24.02.2015 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3451/13
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David, CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013 č. j. 30 Cdo 1710/2013-76, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2013 č. j. 16 Co 31/2013-68 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 10. 2012 č. j. 26 C 16/2012-51
Stručná charakteristika: odškodnění podle zákona o soudní rehabilitaci
Označení navrhovatelů: K. M.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Předmětem řízení před okresním soudem byla žaloba, kterou se stěžovatel domáhal zaplacení zadostiučinění ve výši 494 100 Kč za nezákonné věznění (výkon trestu) v délce 549 dnů. Žalovaná částka přitom odpovídala požadovaným 900 Kč za každý den neoprávněného věznění, resp. zbavení osobní svobody. Soud prvního stupně žalobu stěžovatele o náhradu imateriální újmy za zbavení osobní svobody v důsledku výkonu trestu, směřující proti Ministerstvu spravedlnosti České republiky, zamítl z důvodu promlčení jeho nároku. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Nejvyšší soud dovolání stěžovatele proti rozsudku odvolacího soudu odmítl jako nepřípustné.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že soud prvního stupně chybně stanovil počátek běhu promlčecí lhůty a brojí také proti postupu Nejvyššího soudu. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu, spravedlivý proces a na odškodnění.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.02.2015 14:30 do: 24.02.2015 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3705/14
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David, CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2014 č. j. 19 Co 288/2014-35
Stručná charakteristika: náklady řízení, zastoupení advokátem
Označení navrhovatelů: Bene, spol. s. r. o.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Do datové schránky stěžovatelky byl doručen elektronický platební rozkaz, kterým jí bylo uloženo zaplatit České televizi (vedlejší účastnici) částku 1 215 Kč s příslušenstvím a dále náklady řízení ve výši 3 546 Kč. Stěžovatelka dlužnou částku uhradila a podala odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu. Poté, co vzala vedlejší účastnice žalobu zpět, bylo soudem prvního stupně rozhodnuto tak, že se řízení o žalobě o zaplacení 1 215 Kč s příslušenstvím podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu řízení zastavuje a stěžovatelka je dle § 146 odst. 1 písm. b), odst. 2 o. s. ř. povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 5 119 Kč (spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměny právního zástupce, který je advokátem, za 3 úkony právní služby po 1000 Kč, 3 režijní paušály za úkony právní služby po 300 Kč, obojí podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a k tomu 21% DPH). Proti výše uvedenému usnesení, a to proti výroku o nákladech řízení, podala stěžovatelka v zákonné lhůtě odvolání, neboť nesouhlasila s výší náhrady nákladů řízení. Usnesením Městského soudu v Praze bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno a vedlejšímu účastníkovi byla přiznána i náhrada nákladů řízem před soudem odvolacím.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že k porušení jejích práv došlo špatnou interpretací právních předpisů městským soudem i přesto, že stěžovatelka ve svém odvolání poukázala na nález Ústavního soudu I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013 v téměř totožné věci. Městský soud si byl v době rozhodování vědom, že tendence při rozhodování o náhradě nákladů řízení směřují výrazně právě na ochranu slabší strany, tedy plátce koncesionářských poplatků, zejména pak při podávání tzv. formulářových žalob. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.02.2015 15:00 do: 24.02.2015 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3768/14
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David, CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti výroku III. rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 25. 8. 2014 č. j. 63 C 187/2009-73
Stručná charakteristika: náklady řízení, zastoupení advokátem
Označení navrhovatelů: Mgr. L. D.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Městský soud rozhodl tak, že řízení o povinnosti zaplatit České televizi (v tomto řízení vedlejší účastník) částku 675 Kč s příslušenstvím (dlužný koncesionářský poplatek) se zastavuje (výrok I.), vedlejší účastník je povinen stěžovatelce zaplatit částku 4 725 Kč s příslušenstvím (výrok II.), stěžovatelka je povinna nahradit vedlejšímu účastníku na nákladech řízení částku 2 904 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), vedlejší účastník je povinen nahradit stěžovatelce na nákladech řízení částku 600 Kč (výrok IV.) a vedlejšímu účastníku bude vrácen soudní poplatek ve výši 600 Kč (výrok V.).
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že soud přiznal vedlejšímu účastníkovi nárok na náhradu nákladů řízení, ačkoliv tím postupoval v rozporu s rozhodovací praxí Ústavního soudu a tento svůj postup navíc žádným způsobem neodůvodnil. Stěžovatelka odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, zejména pak na nález ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 3344/2012, který se obdobnou problematikou zabýval. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení výroku o náhradě nákladů řízení v rozsudku Městského soudu v Brně, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.