Ústavní soud zveřejňuje všechna svá rozhodnutí ve vlastní databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu). Nejsou-li dále zveřejněny odkazy do uvedené databáze, rozhodnutí budou v NALUS v budoucnu dohledatelná.
Spisová značka: III. ÚS 848/26
Soudce zpravodaj: Zemanová
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
Dospěje-li soud v trestním řízení k tomu, že stížnost podanou jménem právnické osoby za ni podala osoba vydávající se neoprávněně za jejího zástupce (prokuristu), je povinen právnickou osobu vyzvat k odstranění tohoto nedostatku. Ústavní právo na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod brání tomu, aby soud takovou stížnost bez dalšího zamítl jako podanou osobou neoprávněnou.
Spisová značka: I. ÚS 3430/25
Soudce zpravodaj: Langášek
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
Účelem návratového rozhodnutí v řízení podle Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí publikované sdělením č. 34/1998 Sb. (dále jen „Haagská úmluva“) je především zajistit obnovení stavu před mezinárodním únosem (status quo ante) a umožnit soudům státu, odkud bylo dítě uneseno, aby mohly v plném rozsahu zajistit komplexní zjištění skutkového stavu a podle práva tohoto státu (jako rozhodného práva) rozhodnout o všech relevantních poměrech dítěte. Řízení o péči o dítě (ve věci samé) má tedy oproti řízení o návratu dítěte jiný, podstatně širší účel, čemuž odpovídá také odlišný (širší) rozsah okolností, které soudy musí zvažovat. Soudy nezvažují jen to, zda došlo k mezinárodnímu únosu (popř. zda je naplněna některá z výjimek z povinnosti navrácení dle čl. 13 Haagské úmluvy), ale rozhodují o tom, kdo má o dítě pečovat v jakém rozsahu, a to dle nejlepšího zájmu dítěte jako předního hlediska. Musí tak přihlédnout nejen k mezinárodnímu únosu, ale také i k jeho důvodům, postojům a výchovným schopnostem obou rodičů, přání dítěte, jeho zájmům a vazbám a všem dalším jiným okolnostem, jak platí v každém řízení o péči o dítě. Návratové rozhodnutí tak nepředurčuje podobu péče o dítě.
Spisová značka: IV. ÚS 925/26
Soudce zpravodaj: Kühn
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
I. Skutečnosti podléhající advokátnímu tajemství požívají ústavní ochrany též v daňovém řízení. Skutečnosti související s právním poradenstvím advokátem v oblasti občanského
či správního práva mají stejnou ústavní ochranu jako poradenství v oblasti trestního práva. Advokátní tajemství nerozlišuje, v jakém odvětví práva je advokátní služba poskytována.
II. Odkaz klienta, jehož daňové povinnosti jsou prověřovány správcem daně, na advokátní tajemství neslouží jako automatický důkaz, že právní výdaje jsou daňově uznatelné. Advokátní tajemství chrání pouze důvěrné právní poradenství, nikoli všechny daňově relevantní skutečnosti související s poskytnutou právní službou.
III. Správce daně, týká-li se prokazovaná daňověprávní skutečnost výdajů na advokátní služby, musí ve vztahu k advokátnímu tajemství dodržovat přiměřené postupy, nikoli požadovat detailní věcný obsah právního poradenství či dokonce předložení celé právní dokumentace nebo jiného hmotného výsledku právního poradenství. Správce daně nesmí vyžadovat poskytnutí konkrétního obsahu právních rad ani jinak porušit důvěrný charakter poskytnutých právních služeb nad rámec toho, co je nezbytně nutné pro dosažení řádného vyměření daně.
IV. Klient, jehož příjmy a výdaje jsou předmětem daňové kontroly, má plné právo využít ústavněprávní ochrany, kterou mu na přijaté advokátní služby poskytuje advokátní tajemství. Pak ale musí tvrzení o přijatém plnění, vznikne-li o něm legitimní spor, doložit důkazy, na které
se advokátní tajemství nevztahuje, včetně eventuálního redigování textu podléhajícího advokátnímu tajemství (bezpečnostního začernění citlivých údajů) nebo neutrálního popisu poskytnutých advokátních služeb. Klient tedy má právo na zachování důvěrnosti materiálů a jiných informací chráněných advokátním tajemstvím i v daňovém řízení, daňově relevantní důsledky poskytnutých právních služeb ale musí prokázat jinak.
V. Je plně na obecných soudech, zda s podáním osoby odlišné od účastníka řízení budou zacházet jako se stanoviskem „přítele soudu“ („amicus curiae“). Je to stále soud, kdo rozhoduje
o tom, zda k takovému stanovisku přihlédne nebo nikoli, aniž by bylo jeho povinností o tom podatele vůbec vyrozumívat.
Spisová značka: IV. ÚS 1391/26
Soudce zpravodaj: Bartoň
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
I. Odmítne-li Nejvyšší soud vypořádat dovolací otázku s tím, že se stěžovatel určitého nároku vůbec nedomáhal, ačkoli z obsahu spisu plyne opak, poruší právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Pokud se odvolací soud s právní otázkou, na které závisí jeho rozhodnutí, fakticky (mlčky) vypořádá tak, že zaujme právní názor, z něhož lze odpověď na uvedenou právní otázku nepřímo dovodit, musí ji vzít Nejvyšší soud v potaz při rozhodování o přípustnosti dovolání.