Ústavní soud zveřejňuje všechna svá rozhodnutí ve vlastní databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu). Nejsou-li dále zveřejněny odkazy do uvedené databáze, rozhodnutí budou v NALUS v budoucnu dohledatelná.
Spisová značka: II. ÚS 2315/26
Soudce zpravodaj: Šámal
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
Byl-li zadržené stěžovatelce v průběhu vazebního zasedání doručen trestní příkaz a následně byla soudem vyzvána k prohlášení, zda se vzdává odporu proti němu, navíc s vyjádřením soudu, které u ní mohlo vyvolat obavu ze vzetí do vazby, nastal u ní důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 2 trestního řádu, neboť byla omezena na svobodě a nacházela se ve zranitelném postavení [viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 2. 2010 ve věci Yoldaş v. Turecko, stížnost č. 27503/04, nález ze dne 23. 11. 2021 sp. zn. IV. ÚS 622/21 (N 202/109 SbNU 173)]. Pokud stěžovatelce nebyla v této souvislosti poskytnuta možnost zvolit si obhájce, ani jí obhájce za takové situace nebyl ustanoven, došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv na soudní ochranu, na právní pomoc v řízení před soudy a na obhajobu podle čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Spisová značka: III. ÚS 3045/25
Soudce zpravodaj: Svatoň
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
I. Pokud soudy a správní orgány při posuzování žádosti o mezinárodní ochranu žádným způsobem nezohlední zvláště zranitelné postavení žadatelky, která namítá, že byla v rámci pronásledování v zemi původu znásilněna, poruší tím její základní právo na lidskou důstojnost (čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
II. Uvede-li žadatel o mezinárodní ochranu nové skutečnosti týkající se aktuální situace v zemi původu, avšak ministerstvo a správní soudy nesplní svou povinnost ověřit aktuální stav v zemi původu a pouze převezmou zjištění z původního řízení [§ 11a odst. 1 písm. b) zákona o azylu], dopustí se porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), jakož i zásady nenavracení zakotvené v čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Podklady k situaci v zemi původu musejí být dostatečné, a to i ve vztahu ke konkrétně uplatněné relevantní argumentaci žadatele. Závěr o možnosti vnitřního přesídlení a využití ochrany v zemi původu musí odpovídat judikaturním kritériím ve vztahu k reálné možnosti takového řešení.
Spisová značka: III. ÚS 2383/25
Soudce zpravodaj: Hulmák
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
Zásadní nerespektování pravidel výkladu projevu vůle smluvních stran představuje porušení práva účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s autonomií vůle chráněnou čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky.
Spisová značka: IV. ÚS 1847/26
Soudce zpravodaj: Bartoň
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
Při zjištěné nesrovnalosti mezi údaji ve spise a tvrzením stěžovatele o okamžiku doručení napadeného rozhodnutí, musí dát Nejvyšší správní soud možnost stěžovateli se k včasnosti kasační stížnosti vyjádřit. Pokud Nejvyšší správní soud neupozornil stěžovatele na svůj pohled týkající se okamžiku doručení rozhodnutí krajského soudu, který byl odlišný oproti stěžovatelem tvrzenému datu doručení, a nevytvořil stěžovateli před odmítnutím kasační stížnosti pro opožděnost prostor pro doložení včasnosti podání kasační stížnosti, porušil právo stěžovatele na přístup k soudu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Spisová značka: Pl. ÚS 25/25
Soudce zpravodaj: Šámal
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
Pravý konflikt dvou tvrzených právních titulů konfiskace v rámci řízení o určovací žalobě církve podle § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (obdobně jako v jiných restitučních sporech), vzniká v případě, že žalující církevní právnická osoba na jedné straně tvrdí, že jí komunistický režim odňal majetek po únoru 1948, přesněji v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (v rozhodném období ve smyslu § 1 zákona č. 428/2012 Sb.), čímž došlo k majetkové křivdě (viz restituční tituly podle § 5 téhož zákona), zatímco žalovaná strana tvrdí, že vlastnické právo k církevnímu majetku stát nabyl podle Benešova dekretu ex lege nabytím jeho účinnosti v červnu 1945, bez faktického převzetí [ve smyslu restituční výluky podle § 8 odst. 1 písm. h) zákona č. 428/2012 Sb.]. Žalující církev má předně povinnost dostatečně prokázat existenci restitučního titulu, tzn., že sporný majetek byl v rozhodném období po únoru 1948 ze strany komunistického režimu formálně podroben konfiskaci a že komunistický režim majetek v rozhodném období rovněž fakticky převzal. Následně tíží důkazní břemeno žalovaného, který restituční nárok zpochybňuje. Musí tvrdit a prokázat, že jsou dány předpoklady pro restituční výluku. Přestože civilním soudům nepřísluší přezkoumávat deklaratorní konfiskační rozhodnutí (výměry, vyhlášky atd.), při řešení konfliktu dvou tvrzených konfiskací v restitučních sporech v řízení o žalobě podle § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. mají civilní soudy povinnost řádně zhodnotit, zda došlo ke konfiskaci podle Benešova dekretu. Při takovém hodnocení je pak nutné – v souladu s požadavky základního práva na soudní ochranu obou účastníků restitučního sporu – přesvědčivě se vypořádat s argumentací, že ke konfiskaci nedošlo, neboť konkrétní akty k ní nemohly vést. Konfiskační vyhláška, která nenaplňuje znaky rozhodnutí o kategorizaci právnických osob do skupiny „zrádců a nepřátel“ ve smyslu § 3 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nemůže pro účely posuzování restituční výluky podle § 8 odst. 1 písm. h) zákona č. 428/2012 Sb. sama o sobě ve srovnání se zjištěnými okolnostmi o proběhlém faktickém i formálním odebrání majetku podle zákona č. 142/1947 Sb. obstát jako důkaz, že stát vlastnické právo ke spornému majetku „právně“ nabyl před únorem 1948 ex lege podle dekretu č. 12/1945 Sb. Právní závěr obecných soudů o existenci účinků konfiskace podle uvedeného Benešova dekretu pouze na základě konfiskační vyhlášky Okresní správní komise v Kaplici ze dne 18. října 1945 tak je v extrémním rozporu s dosud provedenými zjištěními, a proto došlo k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Spisová značka: Pl. ÚS 3/26
Soudce zpravodaj: Bartoň
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
I. Při hodnocení ústavnosti lhůt je zásadní rozdíl mezi lhůtami určenými jednotlivcům pro uplatnění jejich práv, na straně jedné, a lhůtami, kterými stát limituje sám sebe při své vrchnostenské činnosti (typicky pořádkové lhůty ve správním řízení či v soudním řízení), na straně druhé. Uplynutí pořádkové lhůty není spojeno se zánikem procesních či hmotných subjektivních práv účastníků řízení. Případné zásahy do práv účastníků řízení nenastupují automaticky uplynutím samotné pořádkové lhůty, ale byly by až důsledkem postupu soudu.
II. Pořádková lhůta představuje důležitý institut pro zvýšení efektivity soudního řízení. Strukturuje časový rámec řízení, čímž přispívá k motivaci subjektů řízení jednat rychle a plynule, a zamezit tak zbytečným průtahům. Nebude-li pořádková lhůta vůbec způsobilá jakkoli přispět k dosažení sledovaného cíle, bude považována za svévolnou a v důsledku neústavní.
III. Není svévolná úvaha zákonodárce, že v řízení o přezkumu zprávy o vztazích dle zákona o obchodních korporacích je jmenování znalce svázáno pořádkovou patnáctidenní lhůtou z důvodu zájmu na rychlém vyjasnění, zda je zpráva o vztazích zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Samotná délka pořádkové lhůty není excesivní a nelze ji považovat za projev svévole zákonodárce.
IV. Ocitne-li se v kolizi ústavní procesní právo účastníka řízení s požadavkem na dodržení podústavní pořádkové lhůty určené pro rozhodnutí soudu, musí dát soud vždy přednost ochraně ústavních práv účastníků řízení i za cenu nedodržení pořádkové lhůty.
Spisová značka: I. ÚS 1200/26
Soudce zpravodaj: Řepková
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
Postup soudu, který v řízení o odvolání nepřihlédne k vyjádření jednoho z účastníků řízení a nezohlední je ani v odůvodnění svého rozhodnutí, představuje zásah do práva být slyšen ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Spisová značka: I. ÚS 2254/26
Soudce zpravodaj: Ronovská
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
Dojde-li k uspokojení nároku poškozeného na základě dohody s obviněným ještě v průběhu trestního řízení, jedná se o materiální úspěch poškozeného. Tento úspěch zakládá právo na náhradu nákladů zastoupení obdobně, jako je tomu při dobrovolném plnění v průběhu řízení civilního. Je projevem ústavně neakceptovatelného přepjatého formalismu, jestliže obecné soudy při určování výše odměny zmocněnce vycházejí výlučně z doslovného znění § 10 odst. 5 advokátního tarifu a zohlední pouze částku formálně a pravomocně přisouzenou soudem.