Ústavní soud zveřejňuje všechna svá rozhodnutí ve vlastní databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu). Databáze nyní obsahuje všechny vyhlášené nálezy v uplynulém týdnu.
Spisová značka: I. ÚS 2617/25
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Langášek LL.M.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
Na základě požadavků plynoucích z čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny je nutné vykládat § 96 odst. 1 trestního zákoníku tak, že součástí hodnocení přiměřenosti uložení či dalšího trvání ochranného opatření, konkrétně aktuálnosti a reálnosti nebezpečí hrozícího od pachatele v budoucnu, je i vyhodnocení aktuálních dopadů progresivního onemocnění na zdravotní stav pachatele a na jeho reálnou schopnost ohrozit zájmy chráněné trestním zákonem v konkrétní míře.
Spisová značka: I. ÚS 1453/25
Soudce zpravodaj: JUDr. Dita Řepková Ph.D.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věty:
Orgánem oprávněným posoudit, zda se v případě podané žádosti jedná o žádost o udělení mezinárodní ochrany dle zákona o azylu, je Ministerstvo vnitra. Pokud podanou žádost posoudí v rámci trestního řízení soud jako předběžnou otázku, dopustí se tím porušení zásady zákonnosti a zákazu libovůle dle čl. 2 odst. 2 Listiny.
Podmínku „při výkonu trestu vyhoštění“ ve smyslu § 3 odst. 2 zákona o azylu nelze vykládat tak, že se jedná o časový okamžik následující ihned po nařízení výkonu trestu vyhoštění coby úkonu soudu v rámci tzv. porozsudkové agendy. Rozhodující skutečností je faktický výkon trestu vyhoštění, tj. jeho realizace.
Spisová značka: I. ÚS 2724/25
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Kateřina Ronovská Ph.D.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věty:
Při posuzování návrhu na styk nepříbuzné osoby s dítětem podle § 927 občanského zákoníku musí soud nejprve zkoumat, zda je účastník řízení osobou dítěti společensky blízkou a zda k ní má dítě citový vztah. Teprve poté přistoupí k posouzení, zda by absencí styku s takovou osobou vznikla dítěti újma. Dospěje-li soud k závěru o možné existenci újmy v případě absence styku, může jej upravit.
O stanovení styku mezi dítětem a nepříbuznou osobou lze rozhodnout pouze tehdy, je-li takový styk v jeho nejlepším zájmu, přičemž je nezbytné brát v úvahu vztahy se všemi dalšími příbuznými a osobami jemu společensky blízkými a posoudit, zda úpravou styku nevznikne rodinné napětí či vyhrocené vztahy.
Nedodrží-li obecné soudy při svém rozhodování uvedená kritéria, poruší právo účastníků řízení na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 3 Úmluvy o právech dítěte.