Ústavní soud zveřejňuje všechna svá rozhodnutí ve vlastní databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu). Databáze nyní obsahuje všechny vyhlášené nálezy v uplynulém týdnu.
Spisová značka: III. ÚS 1671/24
Soudce zpravodaj: JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová Ph.D.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věty:
I. Z práva na účinné vyšetřování lze dovodit povinnost orgánů činných v trestním řízení ve fázi před zahájením trestního stíhání provést důkladné a dostatečné prověření skutečností, které jsou předmětem hájitelného tvrzení, tedy zjistit skutkový stav v co nejvyšší možné míře a obstarat si pro tento účel všechny dostupné důkazy způsobilé skutkový stav objasnit. Končí-li věc rozhodnutím v přípravném řízení, musí být z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení seznatelné úvahy stran hodnocení provedených důkazů, musí v nich být jednoznačně ukotvena dosažená skutková zjištění a vysvětleny úvahy vedoucí k přijatým právním závěrům.
II. Je-li vzneseno hájitelné tvrzení o prožitém znásilnění, lze z práva na účinné vyšetřování dovodit, že v situaci tzv. tvrzení proti tvrzení je povinností orgánů činných v trestním řízení obzvlášť pečlivě hodnotit získané důkazy a zvažovat, zda lze pro řádné zjištění skutkového stavu možné obstarat důkazy další. Pokud další důkazy způsobilé objasnit skutkový stav zajistit nelze, je povinností orgánů činných v trestním řízení tuto skutečnost vysvětlit v odůvodnění rozhodnutí, kterým se trestní řízení končí.
Spisová značka: IV. ÚS 2966/25
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M., S.J.D.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věty:
I. Při nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty (§ 502 zákona o zvláštních řízeních soudních) musí civilní soudy pečlivě posoudit, proč se styky rodiče s nezletilými dětmi neuskutečnily a co bylo příčinou jejich zmaření. Civilní soudy musí zkoumat všechny okolnosti každého případu včetně jeho kontextu. Ne každé porušení vykonatelného rozhodnutí vyžaduje, aby stát vždy a za každých okolností reagoval uložením pokuty.
II. Důvěra v právo zahrnuje též důvěru ve vydaná soudní rozhodnutí. Pokud rodič jednal v důvěře ve vydané předběžné opatření, pro jeho důvěru nemá význam, že o tři měsíce později odvolací soud označil předběžné opatření za nezákonné.
Spisová značka: III. ÚS 1895/25
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Milan Hulmák Ph.D.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věty:
Je-li navrženo přiznání výživného pro nezletilého za dobu nejdéle tří let předcházejících podání návrhu na jeho určení (ve smyslu § 922 odst. 1 občanského zákoníku), jsou obecné soudy povinny o takovém návrhu rozhodnout a náležitě své závěry odůvodnit. Pokud tak neučiní a stanoví výživné až od zahájení řízení, nebo dokonce až od právní moci rozhodnutí, jde o rozhodnutí nepřezkoumatelná, porušující základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Spisová značka: I. ÚS 1845/25
Soudce zpravodaj: JUDr. Dita Řepková Ph.D.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věta:
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu, než kterou označil obviněný jako doručovací, je porušením práva na zbavení osobní svobody pouze z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, podle čl. 8 odst. 2 věty první Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 1 písm. b) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Spisová značka: I. ÚS 1815/25
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr Ph.D.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozhodnutí dostupné v NALUS zde
Právní věty:
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí jakožto jedna z takových procesních záruk tuto procedurální povahu práva na soudní ochranu neprolamuje. Právu na řádné odůvodnění odpovídá povinnost soudu seznámit účastníky s klíčovými úvahami, které jej vedly k danému rozhodnutí, a povinnost vypořádat se s relevantními argumenty. Relevantní argumenty jsou ty, které by mohly mít vliv na výsledek řízení. Z práva na řádné odůvodnění ovšem neplyne právo na „jediné správné“ odůvodnění. Přednese-li soud srozumitelným způsobem klíčové úvahy, které jej vedly k danému rozhodnutí, a vypořádá-li se s relevantními argumenty, není jeho rozhodnutí protiústavní jen proto, že podle názoru stěžovatelů či Ústavního soudu měl být veden úvahami jinými, resp. se měl s relevantními argumenty vypořádat jinak. Opačný závěr by vedl k tomu, že by se stěžovatel mohl v ústavní stížnosti domáhat určitého řešení v rovině podústavního práva s tím, že obecný soud své řešení odůvodnil určitým způsobem, ačkoliv řešení požadované stěžovatelem mělo být odůvodněno způsobem jiným. Takové nastavení by popíralo ústavně vymezenou roli Ústavního soudu a smysl institutu ústavní stížnosti.
Jádro principu ochrany zaměstnance jakožto typově slabší smluvní strany v pracovněprávních vztazích má svůj ústavní původ v čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a je třeba ho brát v potaz jako výkladový princip. Čl. 26 odst. 3 Listiny ale neslouží k ochraně zaměstnance před každým skončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.