Ústavní soud odmítl usnesením z 27. prosince 2011 jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnosti společnosti Bazcom, a. s., která brojila proti rozhodnutím Okresního soudu v Ústí nad Labem, jenž jí přestal přiznávat náhradu nákladů právního zastoupení v řízeních o jejích žalobách na zaplacení bagatelních částek vesměs z neuhrazeného jízdného v MHD.
Společnost Bazcom, a. s., se zatím na Ústavní soud obrátila se 163 ústavními stížnostmi proti jednotlivým rozsudkům Okresního soudu v Ústí nad Labem, přičemž před samotným okresním soudem tato společnost podala na 16 tisíc obdobných žalob cestou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, povětšinou proti černým pasažérům z titulu neuhrazeného jízdného v městské hromadné dopravě; neuhrazené pohledávky předtím odkoupila od dopravního podniku. Ústavní soud prvních 57 ústavních stížností spojil usnesením sp. zn. IV. ÚS 2777/11 z 15. listopadu 2011 ke společnému projednání a usnesením pod stejnou spisovou značkou z 27. prosince 2011 o všech takto spojených ústavních stížnostech rozhodl tak, že je pro zjevnou neopodstatněnost odmítl.
Ve stručnosti, Okresní soud v Ústí nad Labem žalobám stěžovatelky na zaplacení neuhrazeného jízdného (8, 14, příp. 14 Kč plus přirážka k jízdnému 1000 Kč) sice plně vyhověl, uložil též žalovaným zaplatit náhradu za soudní poplatek, avšak náklady na zastoupení advokátem v těchto věcech stěžovatelce (v paušální částce 6600 Kč) nepřiznal, neboť dospěl k závěru, že nešlo o náklad (slovy zákona) účelně vynaložený. Okresní soud konstatoval, že vymáhání pohledávek je předmětem podnikání stěžovatelky, jež tak musí disponovat příslušným aparátem a znalostmi pro výkon této své a pro ni běžné agendy, že jde o velmi jednoduché typizované úkony podle vzorové žaloby, jež jsou generovány automatizovaně, nadto v orgánech společnosti se vyskytovala osoba s právním vzděláním a oprávněním k výkonu advokacie, takže nebylo účelné najímat k podávání žalob jiného advokáta.
Ústavní soud konstatoval, že neplatí teze, že odměna za zastupování advokátem v civilním řízení je sama o sobě a vždy nákladem potřebným k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Je tomu tak zpravidla, nikoli však vždy ve všech případech. Ústavní soud uvedl, že je v kompetenci obecných soudů, aby účelnost vynaložených nákladů posuzovaly. Jejich povinností je toliko řádně odůvodnit, proč ten který náklad řízení nepovažovaly za účelně vynaložený a proč jeho náhradu úspěšné straně sporu nepřiznaly. Tak učinil i Okresní soud v Ústí nad Labem – jeho odůvodnění je zcela dostatečné a přesvědčivé, a nelze je proto označit za svévolné, nepřiměřené, a tudíž ani protiústavní.
Nutno zdůraznit, že ústavní stížnosti se týkají bagatelních částek. Občanský soudní řád v takovém případě ani nepřipouští odvolání. Proto ani ústavní stížnost zpravidla – nezjistí-li Ústavní soud zřetelný a intenzívní porušení základního práva – nemůže být důvodná, neboť „jinak by se na Ústavní soud přenášela běžná agenda přezkumu nákladových výroků, jako by byl ‚nejvyšším nákladovým soudem?“, vysvětlil generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.
O spojených ústavních stížnostech bylo rozhodnuto usnesením. Nejde sice o nález, jenž je ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky všeobecně závazný pro všechny orgány a osoby, lze však předpokládat, že toto usnesení jakožto usnesení pilotní bude následováno i při rozhodování ostatních typově a obsahově obdobných ústavních stížností a bude na ně jednoduše a pro stručnost odkazováno; to bylo také účelem usnesení pléna Ústavního soudu z 15. listopadu 2011 sp. zn. IV. ÚS 2777/11, jímž bylo prvních 57 ústavních stížností společnosti Bazcom, a. s., spojeno do jednoho řízení. „Doufám, že i stěžovatelka upustí od podávání obdobných ústavních stížností a nezahltí Ústavní soud několika tisíci dalších podání, když nelze předpokládat, že by mohly být posouzeny jinak“, uzavřel Tomáš Langášek.
Soudcem zpravodajem v dané věci byl Miloslav Výborný a spolu s ním rozhodovaly členky IV. senátu Ústavního soudu soudkyně Michaela Židlická jako předsedkyně senátu a Vlasta Formánková.
Text usnesení sp. zn. IV. ÚS 2777/11 ze dne 27. prosince 2011 je k dispozici
zde (138 KB, DOC).
Jana Pelcová, tisková mluvčí
jana.pelcova@usoud.cz