Nejvyšší správní soud (NSS)
podáním doručeným 30. prosince 2010 navrhl Ústavnímu soudu zrušení § 8
odst. 3 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců,
státních zástupců a soudních exekutorů, a § 1 odst. 7 zákona č. 349/1999
Sb., o veřejném ochránci práv, pro rozpor uvedených ustanovení s
ústavním pořádkem.
Napadené ustanovení § 8 odst. 3 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb. zní: „Návrh
na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo
místopředsedy soudu je oprávněn podat ... c) veřejný ochránce práv proti
kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu“.
Napadené ustanovení § 1 odst. 7 zákona č. 349/1999 Sb. zní: „Ochránce
je oprávněn podat návrh na zahájení řízení podle zákona o řízení ve
věcech soudců a státních zástupců a zúčastnit se tohoto řízení.“
Na
základě těchto nyní zpochybňovaných ustanovení veřejný ochránce práv
Otakar Motejl podal v únoru 2010 návrh na zahájení kárného řízení proti
místopředsedovi Vrchního soudu v Praze J. B. pro kárné provinění podle §
87 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. NSS, ve shodě s
kárně obviněným místopředsedou vrchního soudu, namítá, že veřejný
ochránce práv není k podání takového návrhu aktivně legitimován, neboť
podle jeho názoru je jeho návrhové oprávnění v rozporu s ústavními
principy právního řádu.
Role
veřejného ochránce práv je podle navrhovatele definována tak, že sám
není nadán žádnými pravomocemi a má právo pouze podávat podněty,
upozorňovat na pochybení zejména v oblasti státní správy, a v tomto
smyslu je nadán i legislativní iniciativou. Byla-li mu nesystémově
svěřena i funkce výkonná, jde podle navrhovatele o ústavní exces. Má-li
být ústavně zaručeným způsobem dodržena zásada dělby moci, nelze podle
navrhovatele připustit, aby právo podat kárnou žalobu svědčilo někomu,
kdo stojí mimo sféru soudní moci. NSS namítá, že veřejný ochránce práv
není ústavním činitelem, resp. v ústavě zakotveným orgánem.
Zatímco
oprávnění prezidenta nebo ministra spravedlnosti podat návrh na
zahájení kárného řízení proti soudci, respektive proti předsedovi nebo
místopředsedovi soudů nevzbuzuje žádné pochybnosti, v případě veřejného
chránce práv je tomu podle NSS jinak.
Do
1. 10. 2008 mohli podat návrh na zahájení kárného řízení o kárné
odpovědnosti soudce ministr spravedlnosti, předseda Nejvyššího soudu,
předseda Nejvyššího správního soudu, předseda vrchního soudu, předseda
krajského soudu a předseda okresního soudu. Od 1. 10. 2008 je oprávněn
návrh na zahájení kárného řízení podat i prezident republiky proti
kterémukoliv soudci a návrh na zahájení kárného řízení o kárné
odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat i
prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího
soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského
soudu a veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo
místopředsedovi soudu.
Ústavní soud projedná návrh Nejvyššího správního soudu pod sp.zn. Pl. ÚS 60/10 a soudcem zpravodajem je Pavel Holländer.
Jana Pelcová, tel.: 542 161 026
jana.pelcova@usoud.cz