Ústavní soud, Brno, TZ 38/13

V příštím týdnu skončí ve funkcích soudců Ústavního soudu dvě osobnosti, které spojily s ústavním soudnictvím předchozích dvacet let svého života. Doktor Vojen Güttler působil již jako soudce federálního ústavního soudu a následně dvě funkční období na Ústavním soudu ČR, prof. Pavel Holländer byl jmenován, tehdy jako čerstvý čtyřicátník, soudcem Ústavního soudu v roce 1993, a po roce 2003 působil ve funkci místopředsedy soudu.

Oba jsou známi široké odborné i laické veřejnosti. Vojen Güttler za svého působení byl velmi otevřený v komunikaci s médii, jimž se nebál zprostředkovávat často i složitá a problematická rozhodnutí soudu, Pavel Holländer působil vedle soudcovské činnosti jako univerzitní profesor nejen na řadě českých a slovenských univerzit, ale též v zahraničí, je předním odborníkem na teorii práva.

Za své dvacetileté působení oba přispěli k budování ústavního soudnictví v ČR, ale též ke kultivaci ústavního a politického systému. Prof. Holländer je autorem řady nálezů, v nichž vytvářel vlastní metodologii ústavního přezkumu, z níž judikatura Ústavního soudu těží dodnes. Byl soudcem zpravodajem například v kauze Melčák, v níž Ústavní soud přikročil ke zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období poslanecké sněmovny. Působil jako výrazný zastánce soudcovské nezávislosti – z jeho pera vychází několik nálezů o platech soudců -, byl soudcem zpravodajem v nálezu rušícím tzv. restituční tečku.

Doktor Güttler je znám svou precizností při přípravě rozhodnutí a zejména právní argumentace obsažené v jejich odůvodnění. Náleží k těm soudcům, kteří častěji než většina kolegů přikračují k meritornímu rozhodování věcí; za své dvacetileté působení vypracoval jako soudce zpravodaj přes 450 nálezů, v převážné většině vyhovujících návrhu stěžovatele (jde cca o 12 % všech věcí, v nichž měl funkci soudce zpravodaje), což výrazně překračuje průměr ostatních soudců soudu. Rovněž Vojen Güttler byl autorem významných nálezů, zmínit lze nález k ústavní konformitě Lisabonské smlouvy, což bylo první rozhodnutí tohoto druhu v řízení před Ústavním soudem, mezi obsahově zásadní náleží též nález, jímž došlo ke zrušení částí zákoníku práce, nález o povinnosti zveřejňování nepravomocných rozsudků soudů podle zákona č. 106/1999 Sb. nebo ve stejné oblasti nález o zveřejňování členství soudců v KSČ.  

Bez nadsázky lze říci, že odchodem obou soudců z Ústavního soudu končí jedna etapa ústavního soudnictví v ČR, kterou oba soudci významně formovali. Nejen za to jim patří veřejné uznání a dík.

Ivo Pospíšil
generální sekretář Ústavního soudu