Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení ustanovení školského zákona, které posiluje roli školských poradenských zařízení ve vztahu k tzv. podpůrným opatřením

Ústavní soud, Brno, TZ 41/2021

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) zamítlo návrh skupiny osmnácti senátorů (dále jen navrhovatelka) na zrušení § 16 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Napadené ustanovení vzniklo jako součást snahy o posílení principu inkluze při vzdělávání žáků. V souladu se zásadou rovnosti jsou žákům se speciálními vzdělávacími potřebami poskytována tzv. podpůrná opatření. Nová úprava posílila roli školských poradenských zařízení, neboť rozšířila jejich kompetenci i na diagnostiku a poradenství ve vztahu ke zmíněným podpůrným opatřením, bez jejichž doporučení se škola neobejde.

Novela podle navrhovatelky podstatně omezila poradenskou činnost odborníků (zejména speciálních pedagogů a dětských psychologů) působících v soukromé sféře, mimo síť školských poradenských zařízení. Za současné právní úpravy podle ní nelze využít služeb soukromých poradců a řešit s nimi specifické poruchy učení (např. dysgrafie, dyslexie), neboť se žák neobejde bez dalšího vyšetření a doporučení školským poradenským zařízením. Navrhovatelka proto spatřuje rozpor napadeného ustanovení s ústavním pořádkem v omezení svobodné volby poradenského pracovníka ze strany dotčených rodičů a jejich dětí tím, že se na pedagogicko-poradenské činnosti nemohou podílet odborníci vně systému státem zřizovaných školských poradenských zařízení, což podle ní porušuje právo na soukromí a rodinný život garantované čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Na straně druhé jde o samotné poskytovatele poradenských služeb, ve vztahu k nimž namítá nepřípustný zásah do práva na svobodnou volbu povolání a práva podnikat ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny.

Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Práva garantovaná čl. 26 odst. 1 Listiny patří do skupiny hospodářských práv. Ústavní soud při jejich přezkumu používá v prvé řadě tzv. test racionality (rozumnosti), který odráží jak nutnost respektovat poměrně rozsáhlou volnost v uvážení zákonodárce, tak i potřebu vyloučit jeho případné excesy. Ústavní soud tedy provedl tento test i v posuzovaném případě a uzavřel, že napadené ustanovení ve vztahu k právu podnikat z hlediska ústavnosti obstojí (podrobně viz body 29 až 47 odůvodnění nálezu).

Lze shrnout, že stát je v oblasti vzdělávání, jež garantuje občanovi bezplatně a při jehož organizaci se snaží dostát i dalším závazkům (jako například vyhovět maximálně individuálním potřebám každého žáka), nadán širokou volností v uvážení, co se týče nastavení systému, uplatňovaných postupů a procedur. Vyšší míra regulace podnikání v této oblasti je proto legitimní. Byť i mohou být soukromí dětští psychologové a speciální pedagogové ve srovnání s dřívější úpravou oproti odborníkům působícím ve školských poradenských zařízeních znevýhodněni, sama tato skutečnost pro vyslovení neústavnosti napadené právní úpravy nepostačuje, neboť je jí sledován legitimní cíl (naplňování ústavně zaručeného práva občana na bezplatné vzdělání, se zaměřením na žáky ať už fyzicky či duševně znevýhodněné, či naopak výrazně talentované), ve vztahu k němuž není zjevně nerozumná.

Ústavní soud se nemohl ztotožnit ani s názorem navrhovatelky, že napadená právní úprava nepřípustně omezuje právo rodiče na výchovu dítěte či právo dítěte na vzdělání, neboť napadená úprava v obecné rovině svobodné volbě rodiče nebrání. Byť lze pochopit, že někteří rodiče mohou povinné zapojení školského poradenského zařízení vnímat jako komplikaci, z napadeného ustanovení neplyne zákaz spolupracovat současně s odborníkem podle vlastního výběru, v jehož schopnosti má žák (rodič) důvěru či s nímž má dobré zkušenosti, a informace následně sdílet se školským poradenským zařízením.

 

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 93/20 je dostupný PDF ikona zde (229 KB, PDF).

 

Miroslava Číhalíková Sedláčková
tisková mluvčí Ústavního soudu