Ústavní soud, TZ 23/2026
Hned v devíti českých městech se včera odehrál festival Noc práva. Smyslem jeho konání je přiblížit právní prostředí a témata s ním spojená široké veřejnosti. Činí tak celou řadou tradičních i netradičních forem, např. prostřednictvím přednášek, besed, prohlídek, diskusí, divadelních představení, simulovaných soudních jednání atd. Březnový termín Noci práva souvisí s datem 6. března 1920. Právě tehdy totiž nabyla účinnosti Ústavní listina Československé republiky.
Ani při letošním již sedmém ročníku nechyběl Ústavní soud. Do programu zařadil hned tři komentované prohlídky, během kterých mohli návštěvníci nahlédnout do prostor budovy, jejíž osudy jsou posledních pětatřicet let pevně spjaty s ochranou ústavnosti. Výklad, který vedli zaměstnanci Ústavního soudu, v obecnosti sledoval dvě linie. Ta první se zaměřovala na samotnou budovu, její architekturu a historii. Tzv. Nový zemský dům, vystavěný v 70. letech 19. století jako sídlo Moravského zemského sněmu, totiž patří k nejvýznamnějším a nejpozoruhodnějším stavbám v Brně a na Moravě vůbec. Druhá výkladová linie sledovala každodenní fungování Ústavního soudu. Účastníci prohlídek nahlédli do soudní síně, kde Ústavní soud vyhlašuje své senátní nálezy, do sněmovního sálu, který dnes slouží k ústním jednáním Ústavního soudu a k vyhlašování jeho plenárních nálezů nebo do nedávno zrekonstruované Velké rady, jejíž dominantou je samotná Ústava ČR.
Pomyslným zlatým hřebem programu na Ústavním soudu byla beseda se soudcem Ústavního soudu Jiřím Přibáněm, jejíhož moderování se ujal generální sekretář Ústavního soudu Vlastimil Göttinger. Spolu s nimi se na osm desítek posluchačů zamyslelo nad otázkou, zda Ústava potřebuje právní filosofii. Hovořilo se o výpravách za hranice textualismu, o hledání smyslu Ústavy a o věčném napětí mezi právem, morálkou a politikou.
Pavel Dvořák
vedoucí odboru vnějších vztahů a protokolu
Fotografie: Ústavní soud (Jiřina Rittichová)