Ústavní soud, Brno, TZ 99/2019
IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) odmítl jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost politického hnutí Strakonická Veřejnost a Mgr. Břetislava Hrdličky. Ústavní stížnost města Strakonice a rady města Strakonice odmítl jako návrhy podané někým zjevně neoprávněným.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl usnesením ze dne 20. listopadu 2018, že volby do Zastupitelstva města Strakonice konané ve dnech 5. a 6. října 2018 jsou neplatné. Toto usnesení současní stěžovatelé napadli dřívější ústavní stížností, které Ústavní soud vyhověl, a nálezem ze dne 2. dubna 2019, sp. zn. I. ÚS 4178/18 zrušil jak usnesení krajského soudu, tak i rozhodnutí ministra vnitra o vyhlášení opakovaných voleb (tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://bit.ly/2D7NJUq 
). Ústavní soud uložil krajskému soudu znovu se věcí zabývat, zjistit a lépe vysvětlit, o co své závěry opírá – s tím, že nové rozhodnutí musí krajský soud založit na svém vnitřním přesvědčení bez rozumných pochybností o tom, že by podle „zkušeností běžného života“ skutečně došlo k jinému rozdělení mandátů, a k tomu měl krajský soud do svých úvah zahrnout i míru tzv. panašování (zjednodušeně řečeno kroužkování jednotlivých kandidátů napříč kandidátními listinami politických subjektů).
Krajský soud v Českých Budějovicích svým v pořadí druhým usnesením ze dne 17. května 2019 znovu prohlásil volby do zastupitelstva za neplatné. V reakci na toto rozhodnutí ministr vnitra vyhlásil nové volby na 14. září 2019. Usnesení krajského soudu stěžovatelé opět napadli nyní posuzovanou ústavní stížností. Stěžovatelé zejména namítali, že krajský soud dle jejich názoru opět postupoval protiprávně, v napadeném usnesení nerespektoval nález Ústavního soudu a nezjistil žádné nové důvody pro své závěry. Se svou stížností spojili žádost o odklad vykonatelnosti usnesení krajského soudu a sdělení ministerstva vnitra, které Ústavní soud vyhověl (tisková zpráva a text usnesení jsou dostupné zde: https://bit.ly/2QJMvHR ).
Ústavní soud konstatuje, že úkolem krajského soudu bylo v novém řízení provést pouze třetí krok hodnocení, tedy zkoumat intenzitu dříve deklarovaného porušení pravidel volebního procesu a možný vliv panašování na výsledek voleb. Vzhledem k tomu, že krajský soud zjistil, že hlasovací lístky a pomocné sčítací archy byly v lednu roku 2019 protokolárně skartovány a podle vyjádření Českého statistického úřadu skutečný rozsah panašování zjistit nelze, nezbylo mu, než míru jeho vlivu určit na základě matematických výpočtů a učinit tak závěr o jeho možném dopadu na výsledek voleb. Závěr krajského soudu o postupu městského úřadu, který podle něj „…bezprecedentně (a zřejmě i záměrně) zničil hlasovací lístky v době, kdy dosud nebylo rozhodnuto“, je přitom podle Ústavního soudu akceptovatelný a postup městského úřadu lze hodnotit jako překvapivý. Krajský soud provedl řadu dalších statistických srovnání výsledků voleb, z nichž vyplynul jednoznačný závěr o vysoké intenzitě porušení volebního procesu s vlivem na výsledek voleb; postupoval tak přesně v duchu závazného právního názoru, který vyslovil Ústavní soud ve svém nálezu, a své závěry jasně, srozumitelně, logicky a přesvědčivě odůvodnil. Ústavní soud v postupu krajského soudu neshledal žádné (natož extrémní) vybočení z pravidel soudního přezkumu volebního výsledku (s ohledem na okolnost skartace hlasovacích lístků), které by bylo možno považovat za rozporné s ústavními kautelami práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Tímto usnesením Ústavního soudu je tedy výsledek soudního přezkumu volebního výsledku postaven najisto, a proto je nyní věcí ministra vnitra, aby znovu podle § 54 odst. 1 a 2 volebního zákona (tj. do 30 dnů poté, co mu bylo oznámeno usnesení soudu) vyhlásil volby ve vhodném termínu.
K odůvodnění usnesení uplatnil odlišné stanovisko soudce Jan Filip.
Text usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1767/19 včetně disentu je dostupný 
zde (352 KB, PDF).
Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu