Pavel Holländer (*1953) ukončil studium práv v roce 1976. Od tohoto roku působil na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě na katedře teorie státu a práva jako interní aspirant, od roku 1979 jako odborný asistent a od roku 1988 do února 1993 jako docent (s výjimkou období od září do prosince 1989, kdy pracoval v Ústavu státu a práva Slovenské akademie věd). Ke dni 17. listopadu 1989 byl členem KSČ. V letech 1992 a 1993 studoval v rámci stipendia Humboldtovy nadace na Právnické fakultě Univerzity v Kielu. V květnu 1995 byl jmenován profesorem. V roce 1993 a opakovaně v roce 2003 byl jmenován soudcem Ústavního soudu České republiky. Je členem Učené společnosti České republiky (od roku 2003), působil v Akreditační komisi vysokých škol (1994-2000), byl a je členem vědeckých rad univerzit a jejich právnických fakult, redakčních rad domácích i zahraničních vědeckých časopisů..V odborné práci se zaměřuje zejména na otázky právní teorie a filosofie práva, právní logiky, medicínského práva, všeobecné státovědy a ústavního práva. K různým aspektům těchto oblastí vystoupil na mnoha odborných konferencích, přednášel na zahraničních vysokých školách a uveřejnil řadu odborných publikací. Z řady monografií lze zmínit knihy Rechtsnorm, Logik und Wahrheitswerte. Nomos-Verlag, Baden Baden 1993; Ústavněprávní argumentace – ohlédnutí po deseti letech Ústavního soudu. Linde, Praha 2003; Abriß einer Rechtsphilosophie (strukturelle Überlegungen). Duncker & Humblot, Berlin 2003; Filosofie práva. Nakl. A. Čeněk, Plzeň 2006; Verfassungsrechtliche Argumentation – zwischen dem Optimismus und der Skepsis. Duncker & Humblot, Berlin 2007; Základy všeobecné státovědy. 2. vyd., Nakl. A. Čeněk, Plzeň 2009; Filipika proti redukcionizmu. Kalligram, Bratislava 2009.