Vladimír Klokočka (*1929, †2009) po maturitě absolvoval studium na Právnické fakultě Karlovy univerzity (doktorát roku 1952). V letech 1952–1956 byl asistentem na téže fakultě. V roce 1960 dosáhl vědeckého stupně kandidáta věd. V letech 1961–1962 absolvoval postgraduální studium na „Institut des Etudes Européens“ v Turínu. V roce 1966 se habilitoval jako docent pro ústavní právo. V době „Pražského jara“ byl zvolen poslancem České národní rady a byl činný v reformním procesu. V ČNR byl pověřen přípravou nového volebního zákona. V témže roce se stal děkanem brněnské právnické fakulty, později byl politickou represí zbaven všech funkcí a vyloučen z univerzity. V letech 1971–1977 pracoval v České státní pojišťovně v Praze, v roce 1977 byl jako signatář Charty 77 propuštěn ze zaměstnání. Po sérii šikan odešel do ciziny, kde pracoval jako docent na Institutu pro politickou vědu mnichovské univerzity. V letech 1990–1993 se účastnil demokratizačního procesu v Československu. V té době mu byl udělen titul doktor věd (DrSc.) a byl jmenován univerzitním profesorem. V roce 1993 byl po návratu do vlasti jmenován dne 15. července 1993 soudcem Ústavního soudu a byl mu udělen čestný doktorát Masarykovy univerzity Dr.h.c. V letech 1994–1995 přednášel na olomoucké univerzitě z pověření evropského programu „European Chair“ v oboru evropského srovnávacího ústavního práva. Jeho funkční období skončilo dne 15. července 2003 a poté se zabýval zejména publikační činností.

Vladimír Klokočka zemřel dne 19. října 2009.