Podle § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Ústavní soud jako povinný subjekt podle § 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“) poskytoval v roce 2022 údaje o své činnosti v rozsahu uloženém zákonem č. 106/1999 Sb. Základní informace zpřístupňuje Ústavní soud několika způsoby: na svých internetových stránkách na adrese www.usoud.cz, na úřední desce ve foyer svého sídla na adrese Brno, Joštova 8, jakož i přímo prostřednictvím svých zaměstnanců. V rámci výčtu informačních zdrojů nelze pominout internetovou databázi Ústavního soudu NALUS, zprovozněnou již v roce 2007, která obsahuje všechna rozhodnutí Ústavního soudu. Databáze přináší odborné veřejnosti, médiím a zájemcům podrobné informace o rozhodovací činnosti Ústavního soudu a její používání je stále rozšířenější.

Ústavní soud eviduje za rok 2022 celkem 108 písemných žádostí o informace podaných podle zákona č. 106/1999 Sb. Ve většině případů bylo žádosti vyhověno a požadované informace byly poskytnuty. Všechny požadované informace poskytl Ústavní soud v roce 2022 bezplatně.

V souvislosti s uplatňováním práva na informace bylo v roce 2022 vydáno 19 správních rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace. Převažujícím důvodem, pro který byly žádosti zcela či částečně odmítány, byla zákonná výluka dle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., kdy se žadatelé domáhali „dovysvětlení“ konkrétních rozhodnutí Ústavního soudu, jejich analýzy, právních rad či návodů, jak se domoci svých práv, anebo výkladu právních předpisů. Stalo se tak v 13 případech. Jedna žádost byla odmítnuta s odkazem na § 11 odst. 4 písm. b), neboť byla požadována informace o rozhodovací činnosti soudu. V jednom případě bylo důvodem pro vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti ochrana soukromí a osobních údajů dotčených osob za využití zákonného omezení dle § 8a odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. V jednom případě bylo důvodem pro odmítnutí žádosti kombinace zákonného omezení dle § 11 odst. 4 písm. b) a současně dle § 8a odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., tedy pokud byly požadovány informace o rozhodovací činnosti soudu a současně se také jednalo o ochranu osobních a osobnostních práv dotčených osob. Jednou bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti dle § 14 odst. 5 písm. b) zákona z důvodu jejího neupřesnění a jednou z důvodu zneužití práva na informace. Jedenkrát pak byla aplikována možnost dle § 6 odst. 2 zákona č 106/1999 Sb. odepřít přímé poskytnutí informací žadateli, který na přímém poskytnutí zveřejněných informací trval, ačkoliv byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky, požadovaná informace byla zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl v zákonné lhůtě sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti byly v roce 2022 podány celkem 3 odvolání. Všechna tři odvolání byla Úřadem pro ochranu osobních údajů, který je dle § 20 odst. 5 odvolacím orgánem proti rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí žádosti o informace, zamítnuta a postup Ústavního soudu potvrzen.

V roce 2022 byly podány pouze 2 stížnosti na postup povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace. V jednom případě se jednalo o stížnost podanou žadatelem i přesto, že byly žadateli informace v celém rozsahu a včas poskytnuty. Žadatel uváděl, že žádal zcela jiné informace, než mu byly poskytnuty. V druhém případě se jednalo o stížnost podanou proti odložení žádosti z důvodu nedostatku působnosti. Žadatelka uváděla, že není důvod k odložení žádosti a trvala na poskytnutí požadovaných informací. Nadřízený orgán postup povinného subjektu v obou případech potvrdil.

Do konce roku 2019 bylo možné podat proti rozhodnutí předsedy Ústavního soudu o odvolání a v některých případech i proti jeho rozhodnutí o stížnosti správní žalobu, přičemž místně příslušným soudem byl Krajský soud v Brně. Od roku 2020 však s přechodem působnosti nadřízeného správního orgánu na Úřad pro ochranu osobních údajů pozbyl Ústavní soud v řízeních o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu pasivní procesní legitimaci. Proto i ve věcech, ve kterých Ústavní soud vystupoval původně na straně žalované, je nyní pasivně legitimován pouze Úřad pro ochranu osobních údajů.

V roce 2022 nebyla poskytnuta žádná výhradní licence a nebyly povinným subjektem vynaloženy žádné výdaje v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle zákona č. 106/1999 Sb.