Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

K právu na projednání věci bez zbytečných průtahů

Ústavní soud, Brno, TZ 30/2022

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) částečně vyhověl ústavní stížnosti a konstatoval, že postupem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a Městského státního zastupitelství v Praze bylo porušeno právo stěžovatele na projednání věci bez zbytečných průtahů zaručené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ve zbývající části byla ústavní stížnost odmítnuta jako nepřípustná.

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 zahájilo usnesením ze dne 31. října 2013 trestní stíhání stěžovatele – policisty, který byl současně vzat do vazby. Po propuštění z vazby byl stěžovatel zproštěn služby, čímž bylo znemožněno vykonávat dosavadní povolání. Od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby dne 14. listopadu 2019, tj. po dobu šesti let, byly provedeny výslechy dvanácti svědků a dvou obviněných. Městský soud v Praze dne 17. prosince téhož roku vrátil státnímu zastupitelství k došetření, což státní zástupce neúspěšně napadl stížností. Poté státní zástupce podal novou obžalobu dne 14. září 2020 – obsahově shodnou, nyní již mimo režim ‚Důvěrné‘. Usnesením ze dne 9. prosince 2020 městský soud zastavil trestní stíhání, Vrchní soud v Praze však následně dne 22. dubna 2021 vyhověl stížnosti státního zástupce a nařídil městskému soudu ve věci dále jednat a rozhodnout. Stěžovatel namítá, že v jeho věci nebylo ani po téměř osmi letech nařízeno hlavní líčení, nemůže vykonávat svoji práci a v trestním řízení vznikly značné a neodůvodněné průtahy.

Podle čl. 38 odst. 2 Listiny má každý právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, tedy v přiměřené lhůtě; obdobně i podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Stěžovatel se obrátil na Ústavní soud s námitkou průtahů v řízení již v minulosti, naposledy dne 30. prosince 2016, a jeho ústavní stížnost byla usnesením sp. zn. IV. ÚS 4272/16 ze dne 25. dubna 2017 odmítnuta jako zjevně neopodstatněná. Ústavní soud tehdy konstatoval dostatečnou aktivitu orgánů činných v trestním řízení (řízení se týkalo utajovaných informací, jeden znalecký posudek byl již vypracován, další byly zadány); evidentní bylo povědomí státních zástupců o délce řízení i jejich snaha dosáhnout účelu efektivního trestního řízení. Přesto trvalo dalších více než třicet měsíců, než byla podána obžaloba, kterou soud prvního stupně státnímu zastupitelství vrátil a nová obžaloba, která se již netýkala utajované věci a jíž se obecné soudy zabývaly, byla podána až v září 2020.

V projednávaném případě je zjevné, a konstatoval to (opakovaně) ve svém vyjádření i státní zástupce, že délka řízení neodpovídá právní a skutkové složitosti věci. Stěžovateli nelze klást k tíži ani vyšetřování v režimu utajení a z toho plynoucí komplikace, neboť je úkolem státu vytvořit nástroje, kterými zajistí plnění povinností vyplývajících z jeho zákonů. Uplynulo-li od zahájení trestního stíhání (31. října 2013) do podání obžaloby (14. listopadu 2019, respektive 14. září 2020) bezmála sedm let, nelze uvedenou dobu považovat za přiměřenou, bez ohledu na možné objektivní překážky, které státním zastupitelstvím bránily řízení ukončit. Za této situace Ústavní soud dospěl k závěru, že řízení probíhalo nepřiměřeně dlouho a postupem orgánů činných v trestním řízení před podáním obžaloby byla porušena práva stěžovatele zakotvená v čl. 38 odst. 2 Listiny a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Každý má právo, aby trestní řízení vedené proti němu bylo projednáno a ukončeno v přiměřené lhůtě a to bez ohledu na překážky, které orgánům činným v trestním řízení klade stát příslušnými právními předpisy.

 

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1881/21 je dostupný  zde (187 KB, PDF).

Miroslava Číhalíková Sedláčková
tisková mluvčí Ústavního soudu