I. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Ivana Janů) dnes vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, neboť jimi došlo k porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces a k zásahu do vlastnického práva stěžovatelky. Ústavní soud zrušil také usnesení Nejvyššího soudu, protože jeho existence by při zrušení jemu přecházejících rozhodnutí postrádala rozumný smysl. Manžel stěžovatelky se žalobou u okresního soudu marně domáhal, aby byl nahrazen projev vůle vedlejší účastnice a jejího manžela (v řízení žalovaných) k uzavření dohody o vydání domu a garáže v k.ú. Motol, obec hlavní město Praha. Tyto nemovitosti on a stěžovatelka nabyli do vlastnictví na základě kupní smlouvy v roce 1967, nicméně poté, co oba zůstali v roce 1974 bez povolení v zahraničí, byli odsouzeni pro trestný čin opuštění republiky k propadnutí majetku. Předmětné nemovitosti tak přešly na stát a následně na základě kupní smlouvy z roku 1979 byly prodány manželům K., tedy vedlejší účastnici a jejímu manželovi. Stěžovatel i jeho manželka byli v roce 1990 rehabilitováni podle zákona č. 119/1990 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
Ústavní soud již ve věci jednou rozhodoval, a to nálezem ze dne 16.12.2003, sp.zn. II. ÚS 583/2001, kdy konstatoval, že pokud obecné soudy demokratického státu nepovažovaly aplikaci směrnice Ministerstva financí z roku 1964 v daném případě za „protiprávně zvýhodňující“, zasáhly do ústavně zaručeného práva stěžovatele na spravedlivý proces. Obecné soudy se však v ústavní stížností napadených rozhodnutích právními závěry Ústavního soudu neřídily.
Nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 1108/11 je dostupný 
zde (282 KB, PDF).