Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o dovolání advokátů, kteří požadují po advokátní kanceláři satisfakci za nahlížení do jejich emailové korespondence s klienty

Ústavní soud, PV 13/2026

Stěžovatelé jsou advokáti, kteří na základě smluv o trvalé spolupráci působili v mezinárodní advokátní kanceláři (v tomto řízení vedlejší účastnice). Spolupráce byla ukončena, mezi stranami došlo ke konfliktům. Stěžovatelům byly znepřístupněny jejich e-mailové schránky. Stěžovatelé se po kanceláři a jejích jednatelích (rovněž vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem) žalobou na ochranu osobnosti domáhali vyslovení omluvy a přiznání nemajetkové újmy ve výši 225 000 Kč pro každého z nich za porušení listovního tajemství, které mělo spočívat v nahlížení do obsahu e-mailové korespondence s klienty na adresách/ve schránkách ve tvaru jméno.příjmení@ název advokátní kanceláře. Současně tvrdili i narušení soukromé korespondence. Dalším podáním rozšířili žalobu mj. o vydání kompletního obsahu jejich e-mailových schránek.  Obvodní soud jejich žalobu v celém rozsahu zamítl a jeho rozhodnutí poté potvrdil i městský soud, jehož rozsudek napadli stěžovatelé dovoláním. Vymezili čtyři dovolací otázky: a) zda e-mailová schránka zřízená odběratelem služeb pro dodavatele služeb pro účely vzájemné spolupráce (nikoliv v režimu zákoníku práce) obsahující dodavatelovo jméno a příjmení (např. jan.novak@firmaodberatele.cz), do které měl heslem chráněný přístup pouze dodavatel, je soukromou e-mailovou schránkou dodavatele a e-mail na ní doručený je soukromou elektronickou poštou; b) zda výše uvedená e-mailová schránka může obsahovat informace osobní povahy; c) zda je odběratel služeb oprávněn neomezeně procházet obsah výše uvedené e-mailové schránky a nakládat s jejím obsahem bez vědomí a souhlasu dodavatele; d) zda je v případě vztahu mezi podnikateli odběratel služeb po ukončení vzájemné spolupráce povinen vydat dodavateli služeb obsah dodavatelovy soukromé e-mailové schránky, kterou mu za účelem vzájemné spolupráce zřídil. Namítali, že odvolací soud zatížil řízení vadou opomenutých důkazů a že rozhodnutí je taktéž překvapivé, neboť městský soud změnil právní náhled na věc a přesto rozsudek obvodního soudu potvrdil. Uvedli, že obsah e-mailových schránek byl soukromou poštou a zákaz používat je k soukromé komunikaci ze smlouvy ani ze zákona nevyplýval. Domáhali se vydání kompletního obsahu e-mailových schránek, na který mají právo, ať již z titulu sféry osobní či pracovní, neboť i oni mají povinnost vykonávat advokacii řádně. Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl. Podle něj soudy srozumitelně vysvětlily, jak dospěly k právnímu závěru, že k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv stěžovatelů vedlejšími účastníky nedošlo.

Stěžovatelé porušení svých ústavně zaručených práv shledávali zejména v tom, že Nejvyšší soud jejich dovolání odmítl pro nepřípustnost z důvodů, které ve skutečnosti nebyly naplněny. Nesouhlasili zejména se závěrem Nejvyššího soudu, že v dovolání předestřeli otázky, na jejichž vyřešení rozsudek odvolacího soudu nespočívá.

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Michal Bartoň) dospěl k závěru, že Nejvyšší soud při posuzování přípustnosti dovolání stěžovatelů pochybil, neboť jejich dovolací otázky zčásti dezinterpretoval, zčásti na ně vůbec neodpověděl z důvodu domnělého neřešení otázek odvolacím soudem a z důvodu přehlédnutí jednoho z nároků, jehož se stěžovatelé žalobou domáhali. Napadeným usnesením proto porušil jejich právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Právní věta:

I.  Odmítne-li Nejvyšší soud vypořádat dovolací otázku s tím, že se stěžovatel určitého nároku vůbec nedomáhal, ačkoli z obsahu spisu plyne opak, poruší právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Pokud se odvolací soud s právní otázkou, na které závisí jeho rozhodnutí, fakticky (mlčky) vypořádá tak, že zaujme právní názor, z něhož lze odpověď na uvedenou právní otázku nepřímo dovodit, musí ji vzít Nejvyšší soud v potaz při rozhodování o přípustnosti dovolání.

Případ se nyní vrací k Nejvyššímu soudu, který při pečlivém posouzení všech otázek znovu rozhodne o dovolání stěžovatelů.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1391/26 je dostupný PDF ikona zde (209 KB, PDF).