Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Nejvyšší soud se bude muset znovu vyjádřit k otázce nálezného k vkladním knížkám nabytým státem jako odúmrť

Ústavní soud, Brno, PV 23/2022

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) vyhověl ústavní stížnosti České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a zrušil rozsudek Nejvyššího soudu, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatelky na řádně vedené soudní řízení podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a požadavek právní jistoty podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.

V řízení před obecnými soudy bylo stěžovatelce uloženo zaplatit částku 135 284 Kč s příslušenstvím představující nálezné podle § 1056 zákona č.  89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši 10 % z hodnoty vkladu na třech vkladních knížkách na jméno již zemřelé osoby, kterou žalobce nalezl při vyklízení domu a předal stěžovatelce, jež práva a povinnosti spojené s těmito vkladními knížkami nabyla jako odúmrť. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti zejména namítala, že se Nejvyšší soud odchýlil při svém rozhodování od své dosavadní judikatury, přičemž poukázala konkrétně na rozsudek sp. zn. 33 Cdo 702/2010. Ačkoliv podle názoru Ústavního soudu šlo v odkazovaném rozhodnutí o skutkově odlišnou věc, dospěl k závěru o porušení ústavnosti z jiného důvodu, a to kvůli logickému rozporu odůvodnění napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud v projednávané věci uvádí, že samotná (nalezená) vkladní knížka nemá žádnou hodnotu. Současně ale uvádí, že z hlediska § 1056 odst. 2 občanského zákoníku má hodnotu odpovídající výši zůstatku na účtu, k němuž byla vystavena.

Právní věta: Vnitřně rozporné odůvodnění soudního rozhodnutí spočívající v tvrzení, že pro věc určitá skutečnost je dána a současně dána není, je v rozporu s právem na řádně vedené soudní řízení podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Současně je tím porušen právně státní požadavek právní jistoty podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, neboť s každým z těchto tvrzení je spojeno použití jiné právní normy.

Těžiště věci spočívá v odpovědi na otázku, zda nalezená vkladní knížka měla pro stěžovatelku hodnotu ve výši zůstatku peněz na účtu včetně příslušenství (o nějaké citové hodnotě nebo vztahu k nálezu v tomto případě lze stěží uvažovat). V posuzovaném případě měla pouze určitou informační hodnotu, neboť na jejím základě bylo provedeno dodatečné projednání pozůstalosti, jehož výsledkem bylo deklarování stěžovatelčina práva k pohledávce vůči peněžnímu ústavu.

K použití ustanovení o právu nálezce Ústavní soud dodává, že hodnotu nalezené věci je nutno posuzovat z pohledu vlastníka i nálezce, a v závislosti na tom použít buď pravidlo stanovené v § 1056 odst. 2 větě první anebo pravidlo stanovené v § 1056 odst. 2 větě druhé občanského zákoníku, což se nestalo. Ani nálezci ani stěžovatelce se proto v soudním řízení nedostalo ústavně souladné odpovědi na to, zda a jaké nálezci náleží nálezné a podle jakého ustanovení je třeba věc posoudit, ačkoli na tom závisela odpověď na dovolací otázku, byť v ní stěžovatelka vycházela pouze z toho, že nálezce nárok na nálezné vůbec nemá. To však v sobě zahrnuje potřebu – pro případ, že má takový nárok – odpovědět i otázku, zda je třeba jej posoudit podle § 1056 odst. 2 věty první nebo naopak podle věty druhé téhož ustanovení.

Věc se nyní vrací k Nejvyššímu soudu, který bude při svém dalším rozhodování vázán právním názorem Ústavního soudu, vyjádřeným v tomto nálezu.

 

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 638/22 je dostupný PDF ikona zde (226 KB, PDF).