Ústavní soud TZ 43/25
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je před provedením místního šetření povinen řádně prověřit podněty od konkurenčních soutěžitelů a anonymní podněty, které nasvědčují porušení práva hospodářské soutěže, a přezkoumatelně do správního spisu založit indicie, které dostatečně opodstatňují nezbytnost provedení místního šetření. To platí i pro indicie v podobě informací známých úřadu z jeho vlastní úřední činnosti.
ÚOHS provedl v březnu roku 2019 v sídle stěžovatelek místní šetření ve věci možného porušení práva hospodářské soutěže. Úřad měl podezření, že stěžovatelky a obchodní společnost FORTUNA GAME a.s. vytvořily kartel sázkových kanceláří a dopustily se celkem šesti protisoutěžních deliktů, ke kterým mohlo docházet minimálně od roku 2013. Místní šetření ÚOHS provedl především na základě podnětu, který mu zaslala a poté doplnila obchodní společnost SAZKA, a.s., tedy konkurent stěžovatelek. Stěžovatelky se následně proti provedení místního šetření bránily žalobou na ochranu před nezákonným zásahem. Předně namítaly, že místní šetření bylo nepřiměřeným zásahem do jejich ústavně zaručených práv. Úřad neměl pro provedení místního šetření dostatečné indicie. Podklady, které měl k dispozici, nemohly založit dostatečné podezření pro provedení místního šetření v nynějším rozsahu. Krajský soud určil, že místní šetření jako celek bylo nezákonným zásahem a uložil ÚOHS, aby se zdržel užití obsahu dokumentů zajištěných při místním šetření. Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal ÚOHS kasační stížnost. Nejvyšší správní soud jí vyhověl a ústavní stížností napadeným rozsudkem rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud o žalobě stěžovatelek rozhodl znovu a byl při tom vázán kasačním názorem Nejvyššího správního soudu. Nyní napadeným rozsudkem žalobu stěžovatelek zamítl. Proti druhému rozsudku krajského soudu podaly stěžovatelky kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl. Konstatoval, že je vázán právním názorem vysloveným ve svém prvním rozsudku, a že v rozsahu zbylých argumentů stěžovatelek je kasační stížnost nedůvodná.
Stěžovatelky se ústavní stížností domáhaly zrušení dvou rozsudků Nejvyššího správního soudu a jednoho rozsudku krajského soudu ve věci místního šetření ÚOHS, které podle nich porušily jejich ústavně zaručená práva na nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a soudní ochranu.
Čtvrtý senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Zdeněk Kühn) ústavní stížnosti vyhověl a rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2023 č. j. 7 As 199/2022-61, Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2022 č. j. 31 A 70/2019-290 a Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2022 č. j. 7 As 438/2019-56, zrušil.
V posuzovaném případě bylo klíčové posoudit ústavnost místního šetření. Kauza se dotýká povinnosti ÚOHS prověřovat podněty zaslané konkurenty šetřených soutěžitelů či anonymní podněty. Stěžovatelky popíraly, že měl ÚOHS pro provedení místního šetření dostatečně závažné indicie o možném protisoutěžním jednání. Podle nich měl ÚOHS povinnost prověřit podnět, který obdržel od společnosti SAZKA, stejně jako měl prověřit další, anonymní podnět, přičemž toto prověření mělo být patrné ze správního spisu.
Ústavní soud stěžovatelkám přisvědčil v tom, že místní šetření v celém rozsahu představuje nepřiměřený zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelek. Ústavní soud totiž zjistil, že ÚOHS neměl pro provedení místního šetření v sídle stěžovatelek dostatečně závažné indicie o možném protisoutěžním jednání.
Úřad měl k dispozici jen ničím neověřené podněty od konkurentů (a jejich doplnění) a pak již jen dva novinové články, které se týkaly pouze jednoho z pěti podezření. Spoléhal se převážně na dva výše zmíněné podněty. Jejich obsah buď neprověřil vůbec, anebo je provedl procesně vadným způsobem, což způsobilo nepřezkoumatelnost jeho postupu. Odkazy na poznatky známé ÚOHS z úřední činnosti pak byly zcela vágní. Tyto podněty tak nemohly sloužit jako dostatečný podklad k provedení poměrně širokého místního šetření v sídle stěžovatelek. Úřad v tomto ohledu nedostál požadavkům, které na něj klade ústavní pořádek a zatížil tím místní šetření nepřezkoumatelností.
Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 386/24 je včetně odlišného stanoviska dostupný 
zde (648 KB, PDF).