Ústavní soud TZ 62/25
Ústavní soud v nálezu řeší dodatečné účinné vyšetřování (additional investigative duty). Rodiče obětí po střeleckém útoku na filozofické fakultě po Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) neúspěšně požadovali informace z šetření možného pochybení zasahujících policistů. Jeden z rodičů se obrátil se stížností na Ústavní soud. Právo na účinné vyšetřování není jen právem na úsilí státu k dopadení pachatele. Je i právem na dodatečné účinné vyšetřování, zda se při zásahu (byť jen nepřímo) nedopustili pochybení přímo zasahující policisté. V tomto případě Ústavní soud dospěl k závěru o porušení práv stěžovatele a inspekci přikázal, aby otci zastřelené dívky zpřístupnila spis související s šetřením postupu policie.
Stěžovatel je otcem dívky, která se stala jednou z obětí střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. 12. 2023. Podáním u GIBS se otec dívky domáhal nahlédnutí do spisu vedeného v souvislosti s šetřením postupu příslušníků Policie České republiky při zásahu v budově FF UK. GIBS jeho žádosti nevyhověla s tím, že ve věci nezahájila trestní řízení, ale vede šetření v rámci plnění dalších úkolů GIBS v režimu zákona o GIBS. Stěžovatele ohledně uplatnění práva nahlížet do spisu odkázala na trestní řízení, kterým policie prověřovala okolnosti střelby a které bylo odloženo, neboť střelec spáchal sebevraždu.
Stěžovatel podal podnět městskému státnímu zastupitelství k přezkumu postupu GIBS, neboť měl za to, že její postup není zákonný a že v řízení vedeném GIBS se považuje za poškozeného. Coby poškozený je tudíž oprávněn vyžadovat spisy, včetně spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení. Městské státní zastupitelství stěžovateli sdělilo, že přezkoumalo spis GIBS a nevyplynula z něj skutečnost důvodně nasvědčující podezření ze spáchání trestného činu osobou spadající do působnosti inspekce. Vrchní státní zastupitelství podání stěžovatele vyhodnotilo jako nedůvodné. Zopakovalo, že GIBS neshledala podezření ze spáchání trestného činu. Pozitivní závazek státu vést účinné vyšetřování byl naplněn trestním řízením vedeným policií, v němž stěžovatel aktivně uplatnil práva poškozeného. Potvrdilo rozhodnutí GIBS, jež stěžovateli neumožnila nahlédnout do spisu, neboť šetření GIBS v režimu zákona o GIBS je neveřejné a státní zástupce není orgánem, který by případně přezkoumával důvodnost odepření nahlédnutí do spisu GIBS vedeného ohledně šetření, ve kterém se nejedná o prověřování podezření ze spáchání trestného činu.
Stěžovatel se proto obrátil na Ústavní soud. Podstatou ústavní stížnosti byl nesouhlas stěžovatele s rozhodnutími a postupem GIBS a státních zastupitelství v souvislosti s šetřením možného pochybení příslušníků policie při zásahu proti střelci.
Druhý senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jiří Přibáň) ústavní stížnosti částečně vyhověl.
GIBS postupem spočívajícím v nezpřístupnění spisu vedeného v souvislosti s šetřením postupu policie při zásahu v budově Filozofické fakulty UK ze dne 21. 12. 2023 porušila základní právo stěžovatele na účinné vyšetřování. Ústavní soud také zakázal GIBS, aby pokračovala v porušování stěžovatelových základních práv. Přikázal jí, aby stěžovateli zpřístupnila spis související s šetřením postupu policie.
Tradičně je právo na účinné vyšetřování chápáno jako právo oběti (i pozůstalých) na to, aby stát vyvinul úsilí k dopadení pachatele. V procesní rovině je s tímto právem spojena řada oprávnění, mezi něž patří i možnost zpřístupnit informace o šetření za zákonem stanovených podmínek. Tento případ je ale jiný. Policie vyšetřování střeleckého útoku odložila; důvodem bylo to, že pachatel zemřel, a nebylo tak vůči němu možné zahájit trestní stíhání. Inspekce policie se domnívala, že právo na účinné vyšetřování se nevztahuje na prověřování správnosti postupu policie. Podle Ústavního soudu, ani Evropského soudu pro lidská práva však tento přístup možný není.
Podle Ústavního soudu stěžovatel jako otec oběti má právo na dodatečné účinné vyšetřování. Cílem dodatečného účinného vyšetřování je prověření, zda ke smrti stěžovatelovy dcery nepřispěla (byť jen nepřímo) také nedbalost či opomenutí policie při plánování a vedení zásahu. Pojem vyšetřování vykládá Ústavní soud v souladu s rozhodovací praxí Evropského soudu pro lidská práva. Dodatečná vyšetřovací povinnost (additional investigative duty) nemusí mít trestněprávní povahu, neboť v případě nedbalostních činů postačuje i občanskoprávní nebo kázeňské řízení. Není proto podstatné, že v tomto případě nikdy neprobíhalo vyšetřování konkrétních policistů či že proti nim nebylo vedeno trestní řízení.
Dodatečné účinné vyšetřování musí mít určitou kvalitu. Musí být účinné, nezávislé, rychlé, důkladné a řádné, transparentní a zajišťující dostatečně zapojení příbuzných obětí. Posledně uvedená podmínka se projevuje zejména zpřístupněním vyšetřovacího spisu inspekce policie, tedy spisu vedeného ohledně možného pochybení konkrétních zasahujících policistů.
Otec zemřelé dívky se po celou dobu domáhá pouze toho, aby provedené šetření – bez ohledu na jeho výsledek – probíhalo transparentně, čehož mělo být dosaženo právě prostřednictvím zpřístupnění spisu GIBS. Tento jeho požadavek zůstal nenaplněn. Žádoucí výsledek (zpřístupnění spisu) totiž nepřineslo ani jednání výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny, ani obecně vstřícný přístup GIBS.
Inspekce stěžovateli odepřela právo nahlédnout do spisu vedeného v souvislosti s šetřením postupu policie při zásahu, při němž došlo k usmrcení jeho dcery, čímž podle Ústavního soudu porušila základní právo stěžovatele na účinné vyšetřování vyplývající z práva na život. Ústavní soud na okraj připomenul, že právo stěžovatele nahlížet do spisu není bezbřehé a např. utajované informace podle zvláštního zákona nemusí být při nahlížení zpřístupněny. Je na GIBS, aby posoudila, zda některé části stěžovatelem požadovaného spisu spadají pod uvedené výjimky, a případně učinila opatření k jejich ochraně. Ve zbytku musí stěžovateli spis zpřístupnit.
Text nálezu sp. zn. II. ÚS 470/25 je dostupný 
zde (553 KB, PDF).
Kamila Abbasi
tisková mluvčí Ústavního soudu