I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 05.11.2024 14:00 do: 05.11.2024 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2299/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Pavel Šámal Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 25. května 2023 č. j. 14 To 73/2023-170 a usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 23. března 2023 č. j. 7 NT 1601/2022-122
Stručná charakteristika: právo na soudní a jinou právní ochranu, právo na obhajobu, presumpce neviny
Označení navrhovatelů: L. F., zastoupen advokátem Mgr. Lukášem Kučerou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Okresní soud uznal vinnými stěžovatele a jeho tehdejší partnerku mj. za drogovou trestnou činnost a uložil jim za to podmíněné tresty odnětí svobody a peněžité tresty, a stěžovateli též zákaz řízení motorových vozidel. Okresní soud u obou odsouzených přijal jejich prohlášení viny. Krajský soud nato k odvolání státní zástupkyně peněžitý trest stěžovateli zpřísnil. Nikdo jiný se tehdy proti rozsudku okresního soudu neodvolal. Stěžovatel poté, co byl odsouzen za další trestnou činnost k trestu odnětí svobody a jemu dříve uložený peněžitý trest byl přeměněn na odnětí svobody, podal návrh na povolení obnovy řízení (které skončilo odsuzujícím rozsudkem). V návrhu tvrdil, že do tehdy učiněného prohlášení viny byl vmanipulován a učinil je pod tlakem spoluodsouzené. Ta na něj „tlačila“ s tím, že plánují společnou budoucnost, čemuž stěžovatel podlehl, přestože od počátku řízení se svou vinou nesouhlasil. Tlak na něj vyvíjel i jeho tehdejší obhájce s tím, že je možné se odvolat, avšak stěžovatel později zjistil, že to není možné. Stěžovatel též tvrdil, že tehdejší svědci se na něj domluvili, což doložil vzájemnou korespondencí a nahrávkou jejich hovoru. Okresní soud napadeným usnesením návrh na povolení obnovy napadeným usnesením zamítl. Krajský soud stížnost stěžovatele napadeným usnesením též zamítl. S hodnocením okresního soudu se ztotožnil; nic nedokládá, že stěžovatel byl k prohlášení donucen jinou osobou.
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů pro tvrzené porušení jeho ústavně zaručeného práva na soudní ochranu a přístup k soudu, jakož i principu presumpce neviny.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 05.11.2024 15:00 do: 05.11.2024 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2236/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: Mgr. Daniela Zemanová
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. června 2023, č. j. 21 Cdo 3338/2022-1156 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. dubna 2022, č. j. 54 Co 64/2022-1098
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: M. Č., zast. Mgr. Markem Nemethem, advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelka v řízení před obecnými soudy tvrdila, že byla diskriminována z důvodu pohlaví, neboť nebyla v roce 2005 přijata na funkci finanční ředitelky vedlejší účastnice, přestože se zúčastnila výběrového řízení, uspěla v něm a byla hodnocena jako vhodná kandidátka na uvedenou funkci. Do dalšího kola výběrového řízení již nebyla stěžovatelka přizvána, tohoto kola se účastnili jiní kandidáti a podmínky výběrového řízení v tomto kole byly zmírněny. Na obsazovanou funkci byl následně vybrán jiný kandidát. Stěžovatelka tvrdila, že důvodem postupu vedlejší účastnice bylo pohlaví stěžovatelky. Stěžovatelka se domáhala po vedlejší účastnici odstranění následků diskriminačního jednání nahrazením projevu vůle vedlejší účastnice (uzavřením pracovní smlouvy na druh práce finanční ředitel), vyslovení toho, že je oprávněna na náklady vedlejší účastnice uveřejnit v celostátním deníku omluvu a zaplacení náhrady nemajetkové újmy v penězích ve výši 1 000 000 Kč. Věc byla posuzována ještě podle zákoníku práce ve znění účinném do 31. 12. 2006. Obecné soudy ve věci rozhodovaly opakovaně, včetně Nejvyššího soudu. Obvodní soud zamítl žalobu, aby byly odstraněny následky diskriminace nahrazením projevu vůle vedlejší účastnice, přiznal stěžovatelce nárok na omluvu a zamítl žalobu o náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč a rozhodl o nákladech řízení. Městský soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích (ohledně projevu vůle uzavřít se stěžovatelkou pracovní smlouvu a ohledně náhrady nemajetkové újmy) potvrdil. Ve výroku o přiznání práva na omluvu nebyl prvostupňový rozsudek odvoláním dotčen a nabyl právní moci. Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatelky v části týkající se nahrazení projevu vůle vedlejší účastnice s uzavřením pracovní smlouvy. V části týkající se náhrady nemajetkové újmy v penězích a ve výrocích o nákladech řízení rozsudky obvodního i městského soudu zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ústavní stížnost stěžovatelky proti rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se pravomocně ukončené části sporu o nahrazení projevu vůle vedlejší účastnice byla odmítnuta usnesením sp. zn. II. ÚS 1148/20.
Obvodní soud následně uložil vedlejší účastnici povinnost zaplatit stěžovatelce částku 150 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy v penězích, dále povinnost zaplatit náklady řízení. Stěžovatelce též uložil povinnost zaplatit náklady řízení. Vyšel z toho, že stěžovatelka byla ve sporu úspěšná ze dvou třetin (s nárokem na omluvu a nárokem na zadostiučinění v penězích, nikoli s nárokem na odstranění následků diskriminace). Městský soud napadeným rozsudkem změnil rozsudek obvodního soudu tak, že stěžovatelce přiznal dalších 150 000 Kč. O nákladech řízení před soudy všech stupňů rozhodl tak, že vedlejší účastnice je povinna zaplatit stěžovatelce 8 228 Kč a stěžovatelka i vedlejší účastnice jsou povinny zaplatit náklady řízení státu každá 55 522,50 Kč. Vyšel z toho, že předmětem řízení byly dva nároky, stěžovatelka byla ve sporu úspěšná z jedné poloviny (s nárokem na peněžní satisfakci, nikoli s nárokem na odstranění následků diskriminace), takže si obě strany sporu nesou své náklady, kromě odvolacího řízení, v němž byla stěžovatelka úspěšná.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá, aby byla zrušena rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva na zákaz diskriminace, na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě, na ochranu vlastnictví a soudní ochranu.
Plénum - veřejné ústní jednání
od: 06.11.2024 09:00 do: 06.11.2024 16:00
Typ jednání: veřejné ústní jednání
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 41/23
Jednací místnost: sněmovna
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: Návrh na zrušení části zákonů č. 424/1991 Sb., 159/2006 Sb. a 231/2001 Sb.
Stručná charakteristika: Zrušení právního předpisu
Označení navrhovatelů: skupina poslanců
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Dne 6. listopadu 2024 proběhne od 9.00 v budově Ústavního soudu veřejné ústní jednání ve věci sp. zn. Pl. ÚS 41/23. Kapacita míst pro veřejnost v jednací síni je omezena. Vstup bude umožněn pouze do vyčerpání kapacity, a to od 8.00. Při příchodu do budovy je nezbytné prokázat se platným dokladem totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní pas).
Tisková zpráva zde.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.11.2024 10:00 do: 07.11.2024 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1792/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení a rozsudku
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, právo vlastnit majetek, nabývání majetku
Označení navrhovatelů: Ř. f. J. zast. JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Státní pozemkový úřad nevydal stěžovatelce postupem dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi mj. určitý pozemek, resp. jeho část, která je tvořena původním jiným pozemkem. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že pozemek bezprostředně souvisí se stavbami umístěnými na sousedních pozemcích a je nezbytně nutný k užívání těchto staveb. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka ke krajskému soudu žalobu, když tvrdila, že výlukový důvod nelze aplikovat na celý řešený pozemek. V řízení následně specifikovala tu jeho část, která byla tvořena původním vlastnictvím jejího právního předchůdce a zároveň bezprostředně nesouvisela se stavbami stojícími na okolních pozemcích a nebyla nezbytně nutná k jejich užívání. Tuto část pozemku také nechala oddělit geometrickým plánem. Soud prvního stupně žalobě vyhověl a řešenou část jako daný pozemek stěžovatelce vydal. Proti výroku o vydání části pozemku podala vedlejší účastnice řízení odvolání. Vrchní soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl, když učinil závěr, že část pozemku je veřejnou zelení a je ve veřejném zájmu, aby toto využití zůstalo zachováno. S těmito závěry stěžovatelka nesouhlasila a podala ve věci dovolání k Nejvyššímu soudu, který jej zamítl.
Stěžovatelka tedy napadla tato rozhodnutí u Ústavního soudu, který jí vyhověl nálezem sp. zn. II. ÚS 1697/21 a napadená rozhodnutí zrušil. V návaznosti na zrušení svého předchozího rozhodnutí vrchní soud nařídil místní ohledání daného pozemku. Stěžovatelka následně (s ohledem na výsledky místního ohledání) nechala ve věci vyhotovit další geometrický plán a doplnila svůj žalobní návrh o eventuální petit v tom smyslu, že se jí vydávají i další určité pozemky. Vrchní soud však stěžovatelce napadeným rozsudkem znovu nevyhověl. Stěžovatelka napadla toto rozhodnutí dovoláním, které Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl.
Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí vrchního a Nejvyššího soudu z důvodu, že jimi byla podle ní porušena její ústavně zaručená práva na řádný proces a na ochranu vlastnictví.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 07.11.2024 10:30 do: 07.11.2024 11:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1489/23
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Jan Svatoň CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2023 č. j. 5 Tdo 231/2022-2259
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu, právo obviněného v trestním řízení, zákonem stanovená trestnost jednání, trest
Označení navrhovatelů: M. B. zast. advokátem prof. JUDr. Tomášem Gřivnou, Ph.D., M. E. zast. advokátem JUDr. Jiřím Slezákem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Krajský soud uznal oba stěžovatele vinnými ze spáchání zločinu dotačního podvodu a zločinu poškození finančních zájmů Evropských společenství. Těch se podle krajského soudu dopustili tak, že oba v postavení ředitelů obchodní společnosti jakožto žadatele o poskytnutí dotace, předložili Ministerstvu průmyslu a obchodu různé dokumenty, obsahující nepravdivá sdělení, že „společnost má ke dni zpracování žádosti vypořádány všechny splatné závazky ke zdravotním pojišťovnám“, přestože měla několikamilionové dluhy na zdravotním pojištění. Za uvedené jednání byli oba stěžovatelé odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. V dané věci šlo již o třetí meritorní rozhodnutí. Vrchní soud zprostil z podnětu odvolání oba stěžovatele obžaloby, a to zejména kvůli závažným pochybením krajského soudu v hodnocení výsledků dokazování, absenci potřebné pozornosti vůči řádnému plnění mezi společností, v jejímž čele stěžovatelé stáli, a zdravotními pojišťovnami. Nejvyšší soud napadeným usnesením zrušil rozsudek vrchního soudu, stejně jako všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušený rozsudek vrchního soudu, a současně sám zamítl odvolání stěžovatelů. Nejvyšší soud se neztotožnil se závěry odvolacího soudu a dospěl naopak k závěru, že soud v podmínkách pro poskytnutí dotace nenalezl žádné nesrovnalosti či informace, které by byly vyjádřeny jakkoliv nejednoznačným, neurčitým či nesrozumitelným způsobem. Stěžovatelé podle Nejvyššího soudu neměli v době podání žádosti o poskytnutí dotace řádně vypořádány všechny závazky a některé byly dokonce uzavřeny až po rozhodnutí o poskytnutí dotace. Naopak se Nejvyšší soud zcela ztotožnil s rozsudkem krajského soudu, který uznal stěžovatele vinné z již výše zmíněných zločinů. Nejvyšší soud tak z pozice odvolacího soudu zamítl odvolání stěžovatelů a shledal rozsudek krajského soudu zákonným a věcně správným.
Ústavní stížnosti stěžovatelů byly spojeny ke společnému řízení. První stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu s tím, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na soudní ochranu. Druhý stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá zrušení totožného rozhodnutí s tím, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv na soudní ochranu, spravedlivý proces a obhajobu.