Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

O návrhu skupiny poslanců ANO na zrušení zákona „lex Babiš II“ proběhne veřejné jednání. Ústavní soud zveřejnil dosavadní stanoviska stran

Ústavní soud, TZ 76/24

Ústavní soud nařídil veřejné jednání v kauze lex Babiš II. Jde o novelu, která vedla ke zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů a některých dalších zákonech. Tuto oblast úpravy do novely včlenil komplexní pozměňovací návrh, který skupina poslanců ANO zpochybňuje. Navrhovatelka se na Ústavní soud obrátila mimo jiné s argumentací, že komplexní pozměňovací návrh, podaný na samém sklonku druhého čtení, je neústavním přílepkem. Ústní jednání proběhne dne 6. listopadu 2024. Plénum Ústavního soudu je přesvědčeno, že jednání pomůže objasnit okolnosti procesu přijetí zákona lex Babiš II i celkové parlamentní praxe pozměňovacích návrhů. Jednání bude zaměřeno na okolnosti projednávání sněmovních tisků č. 110 a 312 a na parlamentní praxi týkající se pozměňovacích návrhů a problematiku tzv. přílepků včetně využití jiných sněmovních tisků jako pozměňovacích návrhů v legislativním procesu.

Plénum Ústavního soudu se schází na pravidelných každotýdenních neveřejných poradách. Již třikrát se návrhem zabývalo a diskutovalo o něm. Ústavní soud nyní dospěl k závěru, že by ústní jednání mohlo objasnit důležité okolnosti případu. Předmětem ústního jednání bude zejména legislativní proces týkající se návrhu zákona vedeného jako sněmovní tisk 312 (Poslanecká sněmovna, 9. volební období, od 2021), později přijatého a vyhlášeného jako zákon č. 253/2023 Sb.; legislativní proces týkající se návrhu zákona vedeného jako sněmovní tisk 110 (Poslanecká sněmovna, 9. volební období, od 2021) a parlamentní praxe týkající se pozměňovacích návrhů i problematika tzv. přílepků. Ústavní soud vyzval účastníky řízení, aby soudu sdělili, zda budou navrhovat provedení důkazů. Rozhodnutí o tom, zda a jaké důkazy budou provedeny, přísluší Ústavnímu soudu.

Průběh jednání vychází ze zákona o Ústavním soudu. Ústní jednání řídí předsedající, který je zároveň předsedou Ústavního soudu (Josef Baxa). Jednání zjednodušeně řečeno slouží ke slyšení stran, podobně jako před obecnými soudy. O ústním jednání se proto vyrozumívají účastníci řízení (jejich zástupci). Také na něm probíhá dokazování, například svědeckými výpověďmi, vyjádřeními státních orgánů nebo posudky. Jednání je ze zákona veřejné. Není však před Ústavním soudem pravidlem – ve většině případů soud ve svých rozhodnutích uvádí, že od jednání nebylo možno očekávat další objasnění věci, proto je nenařizoval. V minulosti proběhlo ústní jednání například v kauze valorizace důchodů (tisková zpráva přístupná zde).

Jednání je veřejné. Po novinářích bude soud vyžadovat akreditaci. Bližší informace budou zveřejněny na stránkách Ústavního soudu dne 30. října 2024.

Řízení je vedeno pod spisovou značkou Pl. ÚS 41/23, soudcem zpravodajem je David Uhlíř. Bylo zahájeno na návrh skupiny 70 poslanců, za které jedná poslankyně Alena Schillerová. Poslanci napadli tzv. lex Babiš II. Jde o novelu zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, zákona o střetu zájmů a zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Podle poslanců novela změnila organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, přičemž tato materie byla již obsahem původního návrhu zákona. Novela ale také vedla ke zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů a některých dalších zákonech, přičemž tuto problematiku do novely včlenil sporný komplexní pozměňovací návrh. Podle poslanců byl komplexní pozměňovací návrh novely, podaný na samém sklonku druhého čtení, neústavním přílepkem. V této souvislosti odkazují na rozhodovací praxi Ústavního soudu, předně jeho nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06, z jehož závěrů dovozují protiústavnost postupu zvoleného většinou Poslanecké sněmovny, kterým tato návrh zákona schválila ve znění předloženého pozměňovacího návrhu.

Návrh skupiny poslanců zaslal Ústavní soud k vyjádření účastníkům řízení a k těmto vyjádřením si následně vyžádal repliku. V současné době proto již má soud k dispozici zákonem vyžadovaná písemná vyjádření obou komor Parlamentu a vlády, která se rozhodla vstoupit do řízení. Níže proto zveřejňuje veškeré písemné podklady:

Návrh skupiny poslanců sp. zn. Pl. ÚS 41/23 je dostupný PDF ikona zde (1.8 MB, PDF).
Vyjádření Poslanecké sněmovny je dostupné PDF ikona zde (291 KB, PDF)
Vyjádření Senátu je dostupné PDF ikona zde (532 KB, PDF).
Vyjádření vlády je dostupné PDF ikona zde (797 KB, PDF).
Replika navrhovatelky k vyjádřením je dostupná PDF ikona zde (736 KB, PDF).

Kamila Abbasi
tisková mluvčí Ústavního soudu