Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 18.02.2020 14:00 do: 18.02.2020 16:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 4/17
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: návrh na zrušení § 4a, 4b, 4c a § 9 písm. e) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., čl. II bodu 1 a 6, části III a čl. VIII zákona č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Stručná charakteristika: zákon o střetu zájmů
Označení navrhovatelů: prezident republiky a skupina poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Návrh na zrušení některých ustanovení zákona o střetu zájmů (tzv. lex Babiš) podal prezident republiky dne 15. 2. 2017 (text návrhu je dostupný 
zde (1.7 MB, PDF)). Dne 8. 3. 2017 podala skupina 44 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky rovněž návrh na zrušení některých ustanovení zákona o střetu zájmů (původně vedený pod sp. zn. Pl. ÚS 5/17, částečně odmítnutý pro litispendenci, částečně spojený pod sp. zn. Pl. ÚS 4/17, text návrhu je dostupný zde (10.3 MB, PDF), podpisová listina zde (276 KB, PDF)).
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 18.02.2020 14:00 do: 18.02.2020 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2478/18
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Radovan Suchánek Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2018 č. j. 26 Cdo 4342/2017-286
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů: Mgr. M. B., Ing. L. Š.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatelé se jako žalobci u Obvodního soudu pro Prahu 6 domáhali, aby soud rozhodl o neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, kterou jim v březnu roku 2015 dali vedlejší účastníci jako žalovaní (pronajímatelé) s tím, že byt chtějí sami užívat. Obvodní soud jejich žalobě vyhověl. Rozsudek obvodního soudu napadli stěžovatelé i vedlejší účastníci odvoláním. Městský soud v Praze rozsudkem I. výrok rozsudku obvodního soudu potvrdil, změnil II. výrok rozsudku obvodního soudu týkající se náhrady nákladů prvostupňového řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku městského soudu podali vedlejší účastníci dovolání. V něm namítali, že rozsudek „spočívá na nesprávném právním posouzení věci, přičemž rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž vyřešení se odvolací soud odchýlil od dřívější ustálené rozhodovací praxe NS ČR, která podle nového ObčZ v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a podle názoru žalovaného má být dovolacím soudem tato otázka posouzena jinak“. Rozsudkem Nejvyššího soudu byl rozsudek městského soudu změněn tak, že žaloba, aby bylo určeno, že výpověď z nájmu bytu je neoprávněná, se zamítá. Dále bylo stěžovatelům uloženo zaplatit náklady řízení.
V ústavní stížnosti stěžovatelé nesouhlasí s tím, že Nejvyšší soud rozhodl o dovolání vedlejších účastníků podle § 243d odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu. Svůj rozsudek Nejvyšší soud podle stěžovatelů nedostatečně odůvodnil, čímž učinil své rozhodnutí nepřezkoumatelným. Nejvyšší soud pominul dřívější argumentaci stěžovatelů a porušil tak jejich právo na soudní ochranu. Stěžovatelé namítají, že Nejvyšší soud rozhodl na základě odlišného právního náhledu oproti přechozímu řízení, aniž by jim zároveň umožnil seznámit se s tímto právním náhledem a vyjádřit se k němu, případně předložit nové důkazy.