Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Rozhodnutí ESLP o vyškrtnutí stížnosti ze seznamu případů na základě jednostranného prohlášení vlády není důvodem pro obnovu řízení před Ústavním soudem

Ústavní soud, Brno, TZ 36/2022

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) odmítlo návrh navrhovatele na obnovu řízení o ústavní stížnosti vedeného před Ústavním soudem pod sp. zn. I. ÚS 626/21 jako návrh podaný neoprávněným navrhovatelem.

Uvedenou ústavní stížností se navrhovatel v minulosti domáhal zrušení rozhodnutí obecných soudů, jimiž nebylo vyhověno jeho žalobě na zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení. Ústavní soud tuto ústavní stížnost odmítl usnesením ze dne 20. 4. 2021 sp. zn. I. ÚS 626/21 pro zjevnou neopodstatněnost. Obnovu řízení v dané věci navrhl navrhovatel na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 24. 2. 2022 ve věci stížnosti č. 35562/21 U. proti České republice, kterým byla stížnost navrhovatele vyškrtnuta ze seznamu případů. Důvodem vyškrtnutí bylo jednostranné prohlášení vlády, kterým vláda uznala porušení základního práva navrhovatele podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) následkem nepřiměřené délky soudního řízení a nabídla navrhovateli částku 2 250 eur jako náhradu materiální i nemateriální újmy.

Ústavní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva o vyškrtnutí stížnosti ze seznamu případů podle čl. 37 odst. 1 písm. c) Úmluvy není rozhodnutím, kterým bylo shledáno, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda. Je-li učiněno jednostranné prohlášení vlády, jde o jednu z okolností, které Evropský soud pro lidská práva zvažuje při posuzování důvodnosti pokračování v posuzování stížnosti. Umožňují-li to konkrétní okolnosti věci, pak lze již přijetím jednostranného prohlášení vlády dosáhnout ochrany stěžovatele před následky jím tvrzeného porušení Úmluvy, aniž by bylo třeba postavit najisto, zda k porušení Úmluvy skutečně došlo. Pakliže ale Evropský soud pro lidská práva z tohoto důvodu vyškrtne stížnost ze seznamu případů, neznamená to, že tímto rozhodnutím sám shledal porušení Úmluvy. Takovéto rozhodnutí proto nezakládá důvod obnovy řízení před Ústavním soudem podle § 119 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Tímto právním názorem se Ústavní soud odchyluje od právního názoru vysloveného v usneseních sp. zn. Pl. ÚS 6/14 a Pl. ÚS 10/14.

Text usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 8/22 je dostupný  zde (157 KB, PDF).

 

Miroslava Číhalíková Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu