Ústavní soud, Brno, TZ 1/2015

Nejvyšší správní soud navrhl zrušit ustanovení § 158 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a to z důvodu jeho  rozporu s ústavním pořádkem a předchozí judikaturou Ústavního soudu.

Podle aktuální právní úpravy je rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby vyloučeno ze soudního přezkumu. Po uplynutí podpůrčí se totiž nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době (nejdéle do 350 dnů) nabude pracovní schopnost. Proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání ve správním řízení, ale soudní přezkum je ze zákona vyloučen.

Ústavní soud návrhu vyhověl a napadenou část zákona o nemocenském pojištění zrušil. Dovodil totiž, že týká-li rozhodnutí orgánu veřejné správy některého základního práva, lze mít za to, že zákonodárcem stanovená nemožnost uplatnění těchto záruk je protiústavní. Bez procesních garancí uplatňování základních práv, jak poznamenává Ústavní soud, by totiž nebylo možné poskytnout jednotlivci ochranu proti nezákonným rozhodnutím orgánů veřejné správy.

Protože právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je základním právem, a protože napadené ustanovení nelze překlenout ústavně-souladnou interpretací, nezbylo Ústavními soudu, než přistoupit k jeho derogaci. Ústavní soud tímto nálezem toliko otevírá cestu k soudnímu přezkumu těch správních rozhodnutí, která byla -  v rozporu s ústavním pořádkem  - ze soudního přezkumu vyloučena. Žádným způsobem však nepředjímá, jak o těchto žalobách obecné soudy v budoucnu rozhodnou.

Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 9/14 je dostupný  zde (226 KB, PDF).

 
Vlastimil Göttinger
vedoucí odboru vnějších vztahů