Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny je přímo přezkoumatelné Ústavním soudem v řízení o ústavní stížnosti




Ústavní soud, Brno, TZ 10/2021

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) odmítlo návrh skupiny 18 senátorů na zrušení rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 28. 12. 2020, č. 611/2020 Sb., neboť byl podán zjevně neoprávněným navrhovatelem.

Skupina senátorů (navrhovatelka) se u Ústavního soudu domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí prezidenta republiky, kterým byly vyhlášeny volby do Poslanecké sněmovny a byly stanoveny dny jejich konání na pátek 8. října 2021 a sobotu 9. října 2021. Vyhlášení voleb s předstihem více než devíti měsíců považuje navrhovatelka za krajně neobvyklé. Za situace, kdy právní úprava nestanoví „horní časový limit“ pro vyhlášení termínu voleb, nelze podle navrhovatelky připustit bezbřehou a faktickou libovůli prezidenta republiky. Neadekvátně brzké stanovení termínu voleb se totiž negativně promítne do politické soutěže a do hospodaření politických stran, neboť zvýhodňuje vládní představitele, a naopak znevýhodňuje nevládní politické strany.

Ústavní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb není tzv. jiným právním předpisem, jak se domnívá navrhovatelka, ale rozhodnutím, které je přímo přezkoumatelné Ústavním soudem v řízení o ústavní stížnosti. V podmínkách demokratického právního státu je totiž nutno trvat na tom, že každé rozhodnutí veřejné moci, které je svojí povahou způsobilé zasáhnout do základních práv a svobod jednotlivce, musí podléhat soudnímu přezkumu.

Jakkoliv ovšem platí, že takové rozhodnutí je přezkoumatelné v řízení o ústavní stížnosti, není navrhovatelka oprávněna k jejímu podání a tohoto důvodu musel být návrh odmítnut.

Navrhovatelka totiž pojala svoje podání jako návrh na zrušení podzákonného právního předpisu (tzv. abstraktní kontrola norem), a svoji argumentaci proto nezaložila na porušení svých ústavně zaručených základních práv a svobod. Skupina senátorů ostatně nositelem základních práv v tomto případě být ani nemůže; tím by mohli případně být jednotliví senátoři. Konkrétním příkladem zásahu do základních práv způsobeného právě vyhlášením voleb je ostatně navrhovatelkou odkazovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 27/09 (tzv. kauza Melčák, text nálezu je dostupný zde: https://bit.ly/3iWTSGU ), kde v důsledku rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb (ve spojení s ústavním zákonem o zkrácení 5. volebního období Poslanecké sněmovny) došlo k ukončení mandátu poslance (stěžovatele), a tedy k porušení základního práva podle čl. 21 odst. 4 Listiny, který z tohoto důvodu předmětné rozhodnutí o vyhlášení termínu voleb napadl ústavní stížností. 

K námitkám stran vzniku nových povinností kandidujících subjektů v důsledku předmětného rozhodnutí pak Ústavní soud uvádí, že si jich je dobře vědom. Nicméně stanovení termínu voleb v nyní posuzovaném případě (tzn. určení termínu se značným předstihem) představuje pouze příslovečný „startovní výstřel“ zahájení volební kampaně, který však sám o sobě neznamená zásah do práv kandidujících politických stran nebo voličů. Teprve když by totiž byla vydána např. sankční rozhodnutí za porušení některé ze zákonných povinností, otevřel by se procesní prostor pro soudní ochranu, v rámci které by bylo možno vyložit aplikovaná zákonná ustanovení ústavně konformním způsobem.

K usnesení uplatnili odlišná stanoviska soudci Josef Fiala, Vladimír Sládeček, Radovan Suchánek a Pavel Šámal.

Text usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/21 včetně disentů je dostupný  zde (305 KB, PDF).

Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček poskytne vyjádření médiím v 15 hodin v sídle Ústavního soudu.

Miroslava Číhalíková Sedláčková
tisková mluvčí Ústavního soudu