Ústavní soud, TZ 51/2026

Krajský soud v Brně se obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení § 169r odst. 1 písm. l) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 255/2019 Sb. Podle napadeného ustanovení správní orgán usnesením zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec „prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si na své náklady ve lhůtě stanovené správním orgánem tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli správní orgán o této povinnosti cizince prokazatelně poučil“.

Ve věci, kterou se krajský soud zabývá, cizinec požádal písemně na předepsaném formuláři o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. V průběhu řízení byl kvůli pochybnostem správního orgánu o skutkovém stavu ((jaký druh práce skutečně vykonává) předvolán k výslechu. U prvního výslechu prohlásil, že neovládá jazyk, v němž se řízení vede. Byl proto poučen, že k dalšímu výslechu se musí dostavit se zapsaným tlumočníkem nebo osobou, která může být tlumočníkem ustanovena. K druhému výslechu se dostavil s osobou, která ale podle správních orgánů nemohla být ustanovena tlumočníkem. Pro jazyk cizince je podle nich k dispozici dostatek zapsaných tlumočníků, daná osoba navíc byla podjatá. Navazujícím písemným podáním se již správní orgány věcně nezabývaly a řízení o žádosti cizince podle napadeného ustanovení zastavily.

Podle krajského soudu napadené ustanovení omezuje rozsah soudního přezkumu pouze na otázku, zda si cizinec ve stanovené lhůtě zajistil tlumočení. Toto omezení krajský soud vyhodnotil jako neústavní, a proto podal návrh na jeho zrušení. Krajský soud mimo jiné uvádí, že správnímu orgánu nic nebránilo o žádosti meritorně rozhodnout i bez tlumočníka a že cizinec si ani nepočínal obstrukčně při opatřování tlumočníka.

Ústavní soud vysvětlil, že napadené ustanovení sice nebrání přezkumu rozhodnutí správních orgánů (nejde o výluku ze soudního přezkumu), omezuje však rozsah soudního přezkumu. Posuzoval proto, zda je toto omezení práva na soudní ochranu ústavně souladné. Shledal, že znění napadeného ustanovení by skutečně umožňovalo zastavovat řízení i v případech, kdy správní orgán pro věcné rozhodnutí o žádosti tlumočníka nepotřebuje. Obdobně by znění napadeného ustanovení umožňovalo správním orgánům zastavit řízení i situaci, kdy si cizinec obstaral osobu schopnou tlumočit, avšak podle správního orgánu nešlo o osobu vhodnou. Například si cizinec přivedl jiného než zapsaného tlumočníka, ale podle správního orgánu k tomu nebyly splněny podmínky, nebo si cizinec obstaral k tlumočení osobu, u níž podle správního orgánu byly dány pochybnosti o nepodjatosti. Zastavení řízení v těchto případech by ale nesledovalo žádný legitimní cíl.

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Baxa) proto dospělo k závěru, že napadené ustanovení je třeba vykládat zužujícím způsobem. Tedy tak, že řízení lze podle tohoto ustanovení zastavit jen tehdy, není-li možné bez tlumočení o žádosti cizince rozhodnout a cizinec zároveň neplní povinnost si tlumočení zajistit. Jelikož lze napadené ustanovení ústavně konformně vyložit, zamítlo plénum návrh na jeho zrušení.

Jinými slovy, je-li možné o žádosti věcně rozhodnout i bez využití tlumočníka, nelze řízení zastavit. Pokud bez využití tlumočníka není možné meritorně rozhodnout, ale žadatel usiluje o splnění své povinnosti si tlumočníka obstarat (neobstruuje), rovněž nelze řízení zastavit. Pokud by správní orgány zastavily řízení a tyto podmínky nebyly splněny, správní soudy takové jejich rozhodnutí zruší. V dalším řízení pak bude mít žadatel možnost domáhat se meritorního rozhodnutí o své žádosti nejprve u správního orgánu a poté přezkumu podstaty věci u správního soudu. Bude mu tedy zachován přístup k soudu ve vztahu k věci samé.

Ústavní soud zároveň zdůrazňuje, že se výše provedený výklad nijak nedotýká dalších případných podmínek pro zastavení řízení, které mohou být vymezeny judikaturou či které mohou plynout z unijního práva.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 18/25 je dostupný  zde (415 KB, PDF).

Miroslava Číhalíková Sedláčková
tisková mluvčí Ústavního soudu