Ústavní soud, Brno, TZ 42/13

Plénum Ústavního soudu na svém neveřejném zasedání odmítlo ústavní stížnost dnes již bývalého poslance Petra Skokana, kterou se domáhal přezkumu procedury uplatněné na schůzi o hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka a vyslovení povinnosti řádně svolat novou schůzi, na níž by se opakovaně projednala žádost vlády o vyslovení důvěry.

Ústavní soud dospěl k závěru, že k projednání takové ústavní stížnosti není příslušný, neboť Ústava ČR takovou kompetenci Ústavního soudu neupravuje a nelze ji ani sebeširším výkladem dovodit v rámci řízení o ústavní stížnosti jednotlivého poslance. Tato skutečnost plyne z dělby moci, kdy ve zpochybněných procedurálních otázkách je dána autonomie zákonodárné moci, v níž převáží zájem hlasující většiny nad vůlí a zájmy konkrétního poslance, nota bene měl-li i navzdory tvrzeným procedurálním vadám možnost svá poslanecká oprávnění využít.

Ústavní soud odkázal též na svou předchozí judikaturu, ve které vyjádřil závěr, že právo poslance, který vystupuje jako nositel veřejné funkce, nikoliv soukromá fyzická osoba, prezentovat své stanovisko nelze vykládat jako subjektivní právo, jehož účel je dán sám o sobě.

Ústavní soud uzavřel, že o podaném návrhu nelze rozhodovat ani v situaci, kdy již došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, neboť nelze ukládat povinnosti neexistující sněmovně a jejím orgánům.   

Soudcem zpravodajem byl Jiří Nykodým. Celý text rozhodnutí Pl. ÚS 42/13 je ke stažení  zde (97 KB, PDF).   

Ivo Pospíšil
generální sekretář Ústavního soudu