Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Ústavní soud otevřel Slovenskému syndikátu novinářů cestu k soudnímu řízení ve věci majetkového vyrovnání se Syndikátem novinářů České republiky

Ústavní soud, Brno, TZ 45/2021

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) vyhověl ústavní stížnosti Slovenského syndikátu novinárov a zrušil usnesení Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel podal v dubnu 2017 k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu na zaplacení 109 633 569 Kč s příslušenstvím proti žalovanému Syndikátu novinářů České republiky, z. s. (v tomto řízení vedlejší účastník, a to z titulu regresního nároku na plnění z důvodu náhrady škody, jež vznikla nesplněním povinnosti vyplývající z hospodářské smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a společným právním předchůdcem stěžovatele a vedlejšího účastníka řízení - Československým svazem novinářů. Obvodní soud usnesením vyzval stěžovatele, aby do tří dnů zaplatil soudní poplatek ve výši 2 696 336 Kč. Stěžovatel v reakci na to požádal soud o osvobození od povinnosti zaplatit vyměřený soudní poplatek a vyplnil prohlášení o majetkových poměrech. Argumentoval přitom nedostatkem finančních prostředků k zaplacení soudního poplatku, jehož úhradou by s ohledem na to vznikla překážka k přístupu k soudu a zásahu do práv stěžovatele pouze z důvodu jeho nepříznivé majetkové situace. Obvodní soud dospěl k závěru, že poměry stěžovatele odůvodňují toliko částečné osvobození od soudního poplatku ve výši 50 %. K odvolání stěžovatele Městský soudu v Praze toto usnesení potvrdil. V mezidobí bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku ve výši 1 348 168 Kč pravomocně zastaveno. Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní soud. Ve své ústavní stížnosti zejména namítá, že soudem vyměřený poplatek vzhledem k objektivnímu nedostatku finančních prostředků potřebných na jeho úhradu u něj vytvořil překážku přístupu k soudu a založil tak ústavně nepřípustnou nemožnost ochrany práv v soudním řízení pouze z důvodu jeho nepříznivé majetkové situace.  

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), musí být prosto jakýchkoli prvků libovůle a musí za všech okolností šetřit základní práva účastníků řízení. Důsledkem svévolné interpretace je situace označovaná jako denegatio iustitiae (odepření spravedlnosti), jež představuje zásah do práva stěžovatele na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny.

Dle náhledu Ústavního soudu obecné soudy při svém rozhodování o žádosti stěžovatele vykročily z limitů předvídaných ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř., a zasáhly tak do základních práv stěžovatele. Závěry obecných soudů v tomto směru Ústavní soud nemohl považovat za dostatečně přesvědčivé, a tedy ani za přezkoumatelné. Pokud by obecné soudy při svém rozhodování stran osvobození stěžovatele od soudních poplatků skutečně vycházely z celkových majetkových poměrů stěžovatele jako neziskové organizace ve srovnání s výší požadovaného soudního poplatku, z nákladů, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, z povahy uplatněného nároku i dalších okolností, dle názoru Ústavního soudu by soudy nemohly dospět k závěru o částečném osvobození stěžovatele ve výši 50 %. Stanovená, byť snížená poplatková povinnost (ve výši 1 348 168 Kč představující dle účetní uzávěrky za rok 2016 celkem 65 % tržní hodnoty celého majetku), by pro stěžovatele byla nepochybně téměř likvidační a rovněž odrazující od soudního prosazování svým majetkových práv.

Městský soud v Praze postavil svůj závěr o konečném, toliko částečném osvobození stěžovatele, zejména na stěžovatelově vlastnictví nemovitostí. V této souvislosti se jeví jako absurdní, požadovat po stěžovateli jako neziskové organizaci rozprodání nemovitého majetku, jakkoliv se tento nachází v lukrativní části centra Bratislavy. Objekt je sídlem neziskové organizace, kde navíc probíhá těžiště reálných aktivit stěžovatele, na nemovitosti vázne zástavní právo a především – jak bylo obecným soudům v tomto řízení stěžovatelem řádně doloženo, je rovněž předmětem rozsáhlých majetkových sporů. Stěžovateli by za účelem úhrady soudního poplatku zřejmě nemohl být poskytnut ani úvěr, neboť ručení nemovitostmi nepřichází v úvahu, nadto stěžovateli ani nebyl poskytnut dostatečný časový prostor k zajištění finančních prostředků tímto způsobem.

Stran zvlášť závažných důvodů podle § 138 o. s. ř., jakož i posouzení majetkových poměrů stěžovatele po event. zaplacení soudního poplatku v jeho (snížené) stanovené výši soudy nevzaly v potaz stěžovatelem tvrzenou a prokázanou významnou skutečnost, a to že není subjektem založeným za účelem vyvíjení podnikatelské činnosti nebo za účelem generování zisku, nýbrž jde o profesní stavovskou organizaci novinářů působící ve Slovenské republice, jejíž hlavním posláním je především ochrana svobody slova a možnosti svobodného šíření informací na Slovensku a její další fungování je tak pro potřebu zachování demokratické společnosti v tomto státě důležité.

Na rámec výše uvedeného Ústavní soud podotýká, že součástí zániku Československa a jeho rozdělení na dva samostatné státy se stala i nutnost spravedlivého vypořádání majetkových vztahů mezi nově vzniklými subjekty, přičemž tuto okolnost společné historie obou zemí nelze opomenout. Stěžovatel nyní dostane příležitost dosáhnout soudní cestou majetkového vyrovnání.

Jelikož Ústavní soudu dospěl k závěru o důvodech pro zrušení rozhodnutí obecných soudů o částečném osvobození stěžovatele, navazující rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku rovněž neobstojí, a proto bylo Ústavním soudem taktéž zrušeno. Věc se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který bude při svém dalším rozhodování o osvobození od soudního poplatku vázán právním názorem, vysloveným v tomto nálezu.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 444/18 je dostupný  zde (141 KB, PDF).