Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Ústavní soud zamítl návrh korporace Kapsch Telematic Services spol. s r. o. na zrušení § 257 písm. j) zákona o zadávání veřejných zakázek

Ústavní soud, Brno, TZ 78/2021

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) zamítlo návrh korporace Kapsch Telematic Services spol. s r. o. (dále jen navrhovatelka) na zrušení § 257 písm. j) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVS), neboť dospělo k závěru, že toto ustanovení je v souladu s ústavním pořádkem.

Zrušení předmětného ustanovení, které stanoví, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS) zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky, navrhla navrhovatelka v rámci jedné ze svých dvou ústavních stížností, které byly spojeny ke společnému projednání. Věc projednávající první senát Ústavního soudu následně řízení o ústavní stížnosti přerušil a předložil návrh na zrušení ustanovení k rozhodnutí plénu Ústavního soudu. Stěžovatelka jeho protiústavnost dovozovala z vývoje jejích kauz, které se týkají zadávacího řízení na veřejnou zakázku s názvem „Systém elektronického mýtného“. Stěžovatelka provozovala mýto v České republice od roku 2007, koncem roku 2019 ji pak v rámci výše zmíněného výběrového řízení vystřídalo konsorcium společností CzechToll s. r. o. a SkyToll, a. s. K průběhu a výsledku výběrového řízení uplatnila řadu námitek, se kterými však neuspěla ve správním řízení, ani při následném soudním přezkumu před Krajským soudem v Brně a Nejvyšším správním soudem. Nejvyšší správní soud napadené ustanovení vyložil tak, že jakékoliv uzavření smlouvy na plnění zakázky má vést k zastavení řízení ÚOHS o přezkumu postupu zadavatele v zadávacím řízení (pro podrobnou rekapitulaci dvou větví správního řízení a soudního přezkumu viz body 5 – 23 nálezu).

Podle stěžovatelky ÚOHS zkoumá v řízení o přezkumu postupu zadavatele v zadávacím řízení podle ZZVZ kromě obecné zákonnosti postupu zadavatelů i to, zda zadavatelé neporušili veřejná subjektivní práva uchazečů o konkrétní veřejnou zakázku. Primární ochrana práv uchazečů – mezi něž lze zařadit i základní právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) – se má realizovat v rámci tohoto řízení. Ustanovení § 257 písm. j) ZZVZ, jak je v její věci vyložil Nejvyšší správní soud, však podle stěžovatelky zákonným příkazem k zastavení řízení v případě uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky tuto ochranu odnímá. Předmětné ustanovení podle ní brání nejen pokračování správního řízení u ÚOHS jakožto „jiného orgánu“ ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny, ale i následnému přístupu k soudu podle čl. 36 odst. 2 Listiny.

Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Uchazeči o veřejnou zakázku mají právo na to, aby vůči nim zadavatel v zadávacím řízení postupoval rovně a nediskriminačně; v tomto ohledu jim svědčí základní právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, jež zahrnuje právo na meritorní rozhodnutí. Ustanovení § 257 písm. j) ZZVZ představuje omezení tohoto práva, neboť povinnost zastavit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení při uzavření smlouvy na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky odnímá příslušným orgánům možnost meritorního přezkumu postupu zadavatele.

Omezení práva na soudní a jinou právní ochranu však podle Ústavního soudu sleduje legitimní cíl, jenž spočívá v zajištění účinnosti rozhodnutí ve fázi před uzavřením smlouvy na předmět veřejné zakázky. Toto omezení je vůči sledovanému cíli přiměřené, neboť právo účastníků přezkumného řízení není omezeno absolutně. Zákon o zadávání veřejných zakázek totiž obsahuje několik institutů, jež mají zajistit, aby bylo meritorní rozhodnutí zásadně vydáno. Zejména jde o úpravu tzv. blokační lhůty, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na předmět veřejné zakázky. Jejímu uplynutí lze předejít buďto včasným vydáním meritorního rozhodnutí v blokační lhůtě, nebo vydáním předběžného opatření zakazujícím uzavřít zadavateli smlouvu, a to i bez návrhu. Je současně přiměřené, že forma účinné ochrany je v různých fázích zadávacího řízení odlišná. Vzhledem k tomu, že neexistuje subjektivní právo uchazečů na uzavření smlouvy na předmět veřejné zakázky, je z pohledu práva na soudní a jinou právní ochranu přiměřené, že forma účinné ochrany vůči porušení práva na rovné zacházení je v různých fázích zadávacího řízení odlišná. Ve fázi před uzavřením smlouvy tuto ochranu představují ochranná opatření (zrušení zadávacího řízení či jednotlivého úkonu zadavatele), ve fázi po uzavření smlouvy prostředek ochrany představuje možnost domáhat se proti státu náhrady škody podle speciálního zákona. Z požadavku základního práva na soudní a jinou právní ochranu nevyplývá, jakou konkrétní formou je třeba ochranu právu zajistit, a vzhledem k tomu, že ZZVZ obsahuje zákonné prostředky, aby bylo až na výjimky meritorně rozhodnuto ve věcech přezkumného řízení, nelze považovat institut zastavení řízení za nepřiměřený.

 

Odlišné stanovisko k odůvodnění nálezu uplatnili soudci Vladimír Sládeček, Josef Fiala a Radovan Suchánek.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/21 včetně disentů je dostupný  zde (311 KB, PDF).

 

Miroslava Číhalíková Sedláčková
tisková mluvčí Ústavního soudu