Ústavní soud, TZ 68/2026
Od 1. 1. 2025 advokátní tarif nově upravuje určení odměny za společné úkony advokáta při zastupování více osob. Krajský soud v napadeném rozhodnutí snížil odměnu advokáta nepřiměřeně. Správně se odměna advokáta od každé ze společně zastoupených osob z plné výše krátí o aritmetický průměr procentních hodnot snížení, které se v závislosti na počtu osob uplatní podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Jen tak je zachována rovnost společně zastoupených osob a spravedlivý přístup k jejich majetkovým právům. Pokud je z několika společně zastoupených osob v soudním řízení úspěšná pouze část z nich, na způsobu výše uvedeného výpočtu to nic nemění. Při svém postupu soud musí vycházet z celkového počtu společně zastoupených účastníků.
Na obecný soud se v řízení o náhradu nemajetkové újmy postupně obrátilo celkem 13 žalobců společně zastoupených týmž zástupcem. V návětí napadeného rozsudku odvolacího soudu bylo těchto 13 žalobců seřazeno pod písmeny a) až m). Stěžovatelé byli jako jediní s podaným odvoláním procesně úspěšní. V návětí napadeného rozsudku byli stěžovatelé uvedeni v pořadí e) až g), tj. na pátém až sedmém místě. S ohledem na vysoký počet společně zastoupených žalobců (celkem 13 osob) a umístění úspěšných stěžovatelů v návětí napadeného rozsudku na pátém, šestém a sedmém místě, aplikoval odvolací soud při stanovení odměny advokáta § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Toto ustanovení umožňuje (zjednodušeně řečeno) za pátou a každou další společně zastoupenou osobu snížení stanovené odměny advokáta o 80 %. Právě o tento rozsah pak zkrátil výši odměny advokáta každého ze stěžovatelů.
Podle ústavní stížnosti stěžovatelů je takový výklad odvolacího soudu proti smyslu dotčeného § 12 odst. 4 advokátního tarifu a je ústavně nesouladný. Spolu s ústavní stížností navrhli stěžovatelé také zrušení dotčeného ustanovení.
Třetí senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Svatoň) ústavní stížnosti stěžovatelů vyhověl. Krajský soud se dopustil nesprávného výpočtu odměny advokáta společně zastupujícího celkem 13 žalobců.
Ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu nově zní: „jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %.“
Podle Ústavního soudu je třeba snížení odměny advokáta podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu rozvrhnout poměrně (aritmeticky) mezi jednotlivé společně zastoupené osoby. Odměna advokáta od každé ze společně zastoupených osob se proto z plné výše krátí o aritmetický průměr procentních hodnot snížení, které se v závislosti na počtu osob uplatní podle tohoto ustanovení.
To znamená, že např. v případě třech společně zastoupených osob se odměna advokáta sníží poměrně ve vztahu ke každé z nich o 20 % (0 % + 20 % + 40 % = 60 % : 3 = 20 %). V případě 13 společně zastoupených osob se odměna sníží ve vztahu ke každé o 65 % (0 % + 20 % + 40 % + 60 % + 80 % + 80 % + 80 % + 80 % + 80 % + 80 % + 80 % + 80 % + 80 % = 840 % : 13 = 64,6 % ≐ 65 %). Jen tak je zachována rovnost společně zastoupených osob a spravedlivý přístup k jejich majetkovým právům.
Výklad vedoucí k razantnějšímu snížení odměny podle jiných (nahodilých) kritérií, jako se stalo i v této věci, v níž soud snížil odměnu podle pořadí úspěšných účastníků v žalobě, je v rozporu s právem účastníků na spravedlivý proces, právem na právní pomoc a právem na ochranu majetku.
Argumentaci stěžovatelů, podle níž má soud při výpočtu odměny advokáta společně zastupujícího více účastníků vycházet jen z počtu v řízení úspěšných osob, Ústavní soud nepřisvědčil. Je-li z několika společně zastoupených účastníků v řízení úspěšná pouze část, na způsobu výše uvedeného výpočtu odměny advokáta to nic nemění. V případě, že některému účastníku vznikne právo na náhradu nákladů řízení, vyjde soud z totožného výpočtu. Smyslem dotčeného ustanovení je stanovit pro společně zastoupené klienty advokáta určitou „slevu“ za situace, kdy je s narůstajícím počtem klientů již rozsah právní služby méně náročný. Někteří ze společně zastoupených klientů v závěru mohou nést náklady na odměnu advokáta sami, zatímco v řízení úspěšným účastníkům nahradí náklady protistrana.
Z provedeného ústavně souladného výkladu § 12 odst. 4 advokátního tarifu je také zřejmé, že obavy stěžovatelů z nerovnoměrného rozložení krácení odměny advokáta mezi jednotlivé společně zastoupené účastníky jsou liché. Stěžovatelé (zjednodušeně řečeno) namítali neurčitost ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu s tím, že podle nich úprava neposkytuje vodítko k jednoznačnému určení, který účastník z mnoha má být zkrácen jen o relativně nízkou částku (20 %) a který až o 80 %. Stejně jako Ústavní soud, však i Nejvyšší soud již dříve dovodil nutnost snížení odměny poměrně rozložit mezi jednotlivé společně zastoupené účastníky.
Pomocná tabulka k výpočtu odměny advokáta podle počtu společně zastoupených osob je součástí bodu 33 nálezu.
Stěžovatelé vznesli též námitku nesprávného určení výše advokátního tarifu za úkony učiněné do 31. 12. 2024, touto částí ústavní stížnosti se však Ústavní soud – pro její bagatelnost – nezabýval. Přesah vlastních zájmů stěžovatelů shledal Ústavní soud výhradně v nesprávném určení výše odměny za úkony učiněné u společně zastoupených osob po 1. 1. 2025.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2554/25 je dostupný 
zde (305 KB, PDF).
Kamila Abbasi
tisková mluvčí Ústavního soudu