Přehled jednání Ústavního soudu pro 34. kalendářní týden roku 2019

16.08.2019

 IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 20.08.2019 08:45 do: 20.08.2019 09:30

see

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 4241/18
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. října 2018 č. j. 54 A 118/2018-50
Eventuální akcesorické návrhy:  návrh na zrušení § 90 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřeného slovy „o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování“ a „V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. “ a § 90 odst. 3 téhož zákona
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu, právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  1. MUDr. David Rath R., 2. volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE a 3. MUDr. Eva Rathová
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Krajský soud v Praze rozhodl o tom, že volba kandidáta volební strany č. 7 ZDRAVÁ HOSTIVICE (tj. stěžovatelky 2.) s pořadovým číslem na hlasovacím lístku této volební strany 1 MUDr. Davida Ratha (tj. stěžovatele 1.) zastupitelem města Hostivice ve volbách konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 je neplatná. V návaznosti na to rozhodl, že řádně zvoleným zastupitelem města Hostivice v těchto volbách je kandidát volební strany č. 3 Středočeši2012.cz s pořadovým číslem na hlasovacím lístku této volební strany 6 a že náhradníky kandidátů volební strany č. 3 Středočeši2012.cz zvolených členy zastupitelstva města Hostivice ve volbách konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 jsou postupně kandidáti v pořadí na hlasovacím lístku 7 – 17. Krajský soud zejména v napadeném usnesení uvedl, že klíčová právní otázka se týká nesplnění podmínek volitelnosti některých kandidátů stěžovatelky 2. (tj. volební strany ZDRAVÁ HOSTIVICE), kteří, jak bylo zjištěno, neměli v první den voleb trvalý pobyt na území města Hostivice. Krajský soud shledal, že nedostatek volitelnosti některého z kandidátů volební strany má být sankcionován tak, že se nepřihlédne k hlasům odevzdaným tomuto kandidátovi a počet kandidátů dané volební strany se pro účely rozdělování mandátů sníží o tohoto kandidáta a uzavřel, že při zjišťování výsledků voleb nelze přihlížet k osmi ze sedmnácti kandidátů stěžovatelky 2., kteří ke dni konání voleb neměli na území města Hostivice hlášený trvalý pobyt, ani k hlasům, které byly pro tyto kandidáty odevzdány. Po přepočítání hlasů a seřazení podílů dle jejich velikosti tak zjistil, že stěžovatelce 2. nepřipadl žádný mandát.

Stěžovatelé zejména tvrdí, že došlo k závažným procesním pochybením v řízení před krajským soudem, a to tím, že krajský soud jednal jako s účastníkem řízení pouze se stěžovatelem 1. jako kandidátem, nikoli se stěžovatelkou 2. jako volební stranou, a ani se stěžovatelkou 3. jako voličkou. Stěžovatelé se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhají zrušení usnesení Krajského soudu v Praze, neboť se domnívají, že jím byla porušena jejich ústavně zaručená práva, zejména právo na soudní ochranu, zákonného soudce a v případě stěžovatele 1. a stěžovatelky 2 také k porušení práv na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek. Dále namítají, že bez zákonného oprávnění při přepočítání odevzdaných hlasů a vytváření nových volebních výsledků nepřihlížel krajský soud k některým platným kandidátům a platně odevzdaným hlasům ve prospěch stěžovatelky 2. a v některých případech dokonce započítal tyto hlasy jiným kandidujícím subjektům (překročení kompetence soudu). Stěžovatelé svou ústavní stížnost spojili s návrhem na zrušení ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřeného slovy „o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování“ a „V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. “ a § 90 odst. 3 soudního řádu správního.


II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.08.2019 10:00 do: 22.08.2019 10:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 4072/18
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 5801/2017 ze dne 10. 9. 2018 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci č. j. 30 Co 94/2017-104 ze dne 14. 7. 2017
Stručná charakteristika:  Právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  R. S.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

V roce 2015 bylo zahájeno exekuční řízení proti stěžovateli jako povinnému k vymožení pohledávky 218 321 Kč s příslušenstvím, která vznikla České republice v souvislosti s trestním řízením vedeným proti stěžovateli a kterou tvoří zálohované náklady trestního řízení a náklady nutné obhajoby. Soudní exekutor v rámci tohoto exekučního řízení vydal mimo jiné exekuční příkaz k prodeji bytové jednotky. Po provedení dražby soudní exekutor vydal dne 18. 1. 2017 usnesení o příklepu předmětného bytu vydražitelce – M&M investiční, s. r. o. (vedlejší účastnici v tomto řízení), která učinila v dražbě nejvyšší podání ve výši 466 667 Kč. Stěžovatel se proti usnesení o příklepu odvolal. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci napadeným usnesením potvrdil usnesení soudního exekutora o udělení příklepu. Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl dovolání stěžovatele jako nepřípustné. Nejvyšší soud uvedl ve shodě s hodnocením krajského soudu, že způsobilou obranou proti nepřiměřenému rozsahu exekuce je návrh na částečné zastavení exekuce, případně návrh na její odklad, a nikoliv odvolání do usnesení o příklepu. Stěžovatel však návrh na částečné zastavení exekuce nepodal a až v odvolání proti usnesení o příklepu namítl, že exekuce je vedena nepřiměřeně; takovou situaci nelze dle Nejvyššího soudu pokládat za porušení zákona při nařízení dražebního jednání a provedení dražby.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítá, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho právo vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny. Podle stěžovatele exekutor zvolil v exekučním příkazu v rozporu s § 47 odst. 1 exekučního řádu způsob exekuce, který byl ve smyslu tohoto ustanovení zřejmě nevhodný. V exekučním řízení byla vymáhána částka 279 000 Kč a stěžovatel opakovaně navrhoval alternativní způsoby uspokojení této pohledávky, než byl prodej předmětného bytu, a to konkrétně pronájem svých nemovitostí či prodej jiného svého bytu, jehož hodnota by podle stěžovatele byla k uspokojení vymáhané pohledávky zcela dostačující. Stěžovatel brojí proti názoru obecných soudů, že námitka nevhodného způsobu exekuce není odvolacím důvodem proti usnesení o příklepu.